Zádušní mši celebroval českokrumlovský prelát Václav Pícha. Obřadu v kostele předcházela návštěva rodiny Karla Schwarzenberga na krumlovské radnici u starosty Alexandra Nográdyho. Do Krumlova nedorazil Jan Nepomuk Schwarzenberg, který se omluvil kvůli nemoci, ale přijela jeho manželka, italská šlechtična Francesca Riario-Sforza, vystudovaná socioložka, spisovatelka a scénáristka, a také Ferdinand Schwarzenberg, česko-švýcarský podnikatel a synovec Karla Schwarzenberga.

Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek.
Karel Schwarzenberg byl inspirativní člověk se smyslem pro humor

Hejtman Schwarzenberské granátnické gardy Martin Neudörfl, která v přípravách rozloučení sehrála jednu z hlavních rolí, přiblížil, že slavnostní ceremoniály, jakým bylo i čtvrteční uvítání rodiny Schwarzenbergů na náměstí Svornosti, zajišťují běžně. „Podobné uvítání jako dnes jsme, ve spolupráci s krumlovským folklórním souborem Jitřenka, připravili např. i v roce 2019 pro návštěvu jeho jasnosti knížete Karla Jana. Naproti tomu rekviem je skutečně významnou událostí. Navazujeme jím na celou řadu tradic. Poslední rekviem s vystavením alespoň vévodské koruny proběhlo v roce 1940, kdy už byla většina rodiny v exilu. Nacisté to tehdy brali jako provokaci, protože Adolf Hitler předtím zabavil veškerý schwarzenberský majetek. To bylo poslední rekviem tohoto druhu,“ vysvětlil. 

Loni v létě ve spolupráci s krumlovskou prelaturou garda navázala na tradici letních slavnostních zádušních mší a kirchparád za Eleonoru Amálii ze Schwarzenbergu. „Toto rekviem je ale skutečně důležité, protože se nám do Krumlova vrátil alespoň knížecí klobouk. Koruna je od druhé světové války ztracená,“ dodal.

Rekviem nicméně neorganizovala jen garda, podílelo se na ní i město, prelatura nebo chrámový sbor. „Rozhodně jsme nebyli sami, kupříkladu regenschori chrámového sboru dal dohromady sedmdesát zpěváků a muzikantů, je tam např. gregoriánská škola sv. Anny, žáci ze ZUŠ z Trhových Svinů a další,“ vyjmenoval.

V Krumlově byl knížecí klobouk, odznak rodu knížat ze Schwarzenbergu, k vidění dva dny, ve středu a ve čtvrtek. Do kostela sv. Víta se na něj přišli během středy a čtvrtka podívat i mnozí Krumlováci, mezi nimi také prvňáčci ze ZŠ Linecká se svou třídní učitelkou Lucií Kozákovou. „Ve středu jsem si ho byla obhlédnout sama s tím, že tam děti druhý den vezmu, a paní průvodkyně mi nabídly, že jim udělají výklad. A ten byl skutečně skvělý, přizpůsobený dětem. Klobouk, který má podobu koruny, se dětem moc líbil. Dokonce jsem je před ním nafotila, takže to vypadá, že ho mají na hlavě, a pak jsme si ho i nakreslili. Byl to krásný zážitek,“ shrnula.

Na pozvání granátníků do Krumlova dorazilo i šest členů sokolské stráže, oděných do historických krojů. I oni drželi při průvodu z náměstí a při zádušní mši čestnou stráž. „Jsme čestná jednotka České obce sokolské,“ přiblížil Lukáš Křemen ze Sokolské župy pražské - Scheinerovy. „Máme sebou státní vlajku a prapor Tomáš Gariqua Masaryka, který daroval Sokolstvu.“

Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová

„Já bych ráda využila této příležitosti a pozvala bych čtenáře na náš slet do Prahy. Je to naše největší akce, která se koná jednou za šest let, a sjíždějí se na ni nejen Sokolové z celé republiky a ze zahraničí, ale i desítky tisíc diváků. Cvičit budeme na začátku července na stadionu v pražském Edenu,“ nechala se slyšet Štěpánka Viceníková ze T. J. Sokol Praha - Hanspaulka. „Je to pro nás opravdu velký svátek, přijedou kolegové ze Švýcarska, Rakouska, Německa nebo z Francie.“