Do knihoven si znovu začínají hledat cestu někteří lidé, kteří je dříve přestali vyhledávat. Nutí je k tomu rostoucí ceny knih.

Procento čtenářů z počtu obyvatel obce:

Český Krumlov 19,19%, Benešov nad Černou 10,69%, Brloh 17,24%, Dolní Dvořiště 10,24%, Horní Planá 13,62%, Kaplice 14,55%, Křemže 13,97%, Loučovice 7,56%, Velešín 13,80%, Větřní 8,23%, Vyšší Brod 10,39%.

Z literatury se stává drahý koníček, proto není divu, že si čtenáři raději zaplatí čtenářskou legitimaci ve své knihovně. Další výhodou je, že přečtené knižní tituly pak doma nezabírají mnohdy drahocenné místo.

„Cena knih je podle mě jedním z nejdůležitějších faktorů. Vrací se k nám čtenáři, kteří knihy rádi kupovali, ale dnes už na to nemají,“ přitakala kaplická knihovnice Jiřina Kostková. „I nedostatek místa v bytech hraje určitě roli. Řekla bych, že se situace v knihovnách začíná zase zlepšovat.“

Knihovny se ale v první řadě snaží soustředit na nejmladší čtenáře. Pořádají proto pro ně nejrůznější zábavné akce či soutěže. Hlavní je děti do knihovny dostat, proto radí rodičům, aby s sebou vždycky své potomky brali. Knihy pak pro ně nebudou úplnou neznámou.

„Začínáme už u malých dětiček. Je to podle mě základ. I děti ze školek se na nás přijdou podívat a přitom spatří některou z knih, která je dokáže zaujmout. Je to dobrý začátek,“ řekla Jiřina Kostková.

Tradičním krokem k získání nejmladších čtenářů je takzvané pasování na čtenáře. Žáci prvních tříd prostředí knihovny navštíví hned několikrát během školního roku a pasování, při kterém děti získají svou první čtenářskou legitimaci, je vyvrcholením jejich návštěv.

„Většina dětí to ocení a opravdu k nám začne pravidelně chodit,“ řekla ředitelka českokrumlovské knihovny Karla Votřelová.

Podle Růženy Lepšové z knihovny v Benešově nad Černou je ale proces získávání nových čtenářů z řad dětí pomalý. „Děti se snažíme přilákat, aby si ty knihy našly,“ uvedla Lepšová.

Celkově v Benešově nad Černou počet uživatelů knihovny stagnuje. „Navštěvují nás stálí čtenáři, ale je pravda, že se vždycky nějaká nová dušička najde.“

Podobná situace je i v Českém Krumlově, kde v minulém roce přibylo jenom šest čtenářů. „Jsme za ně ale samozřejmě rádi,“ dodala Votřelová.

Lidé si v knihovnách nejčastěji půjčují jak naučnou literaturu, tak samozřejmě beletrii. V Kaplici letí ale i časopisy. „Odebíráme 58 titulů, takže máme velkou nabídku. Co se týká knih, těch každý rok koupíme 1500 až 1700,“ vyčíslila Jiřina Kostková.

I na provozu knihoven se podepsala ekonomická krize. „Přišli jsme na dotacích z Jihočeského kraje téměř o třetinu peněz, které jsou určené na provoz a správu nám náležejících okolních knihoven,“ řekla Karla Votřelová.

Václav Votruba

Po jaru si lidé kupují knížky pro radost

Knihy jdou v knihkupectvích v březnu sice víc na odbyt než v jiných měsících, ale žádná sláva to není.

„Březen jako měsíc knihy už čtenáři dávno nevidí. Lidé kupují více, to ano, ale spíš proto, že je hezky, chodí ven a když jdou kolem výlohy, pro radost si koupí knihu,“ míní Jolana Benešová z českokrumlovského knihkupectví Expedice.

Jak dodala, ekonomická krize prodej knih neovlivnila, pro prodejny knih začala daleko dřív. V regálech zákazníky sice vábí nepřeberná škála poutavých knižních titulů, ale nové knihy jsou zkrátka drahé.

„Lidé už delší dobu kupují hlavně učebnice, našimi hlavními zákazníky jsou studenti. Přesto je pořád relativně dost lidí, kteří čtou. Největší zájem v próze je o romantické a fantastické příběhy. A o populární tituly, které se prodávají asi všude.

V dětské sekci se nejvíce prodávají knihy českých klasiků a knihy pro starší mládež. Mezi autory, kteří se čtou stabilně už léta, patří Irving, Waltari, King, McBain, z českých Kundera, Lustig a podobně,“ přiblížila Jolana Benešová.

„Nákup knih loni klesl a letos je to zatím ještě o něco horší,“ povzdychla si Blanka Šustrová z knihkupectví Blanka. „Záleží na knihách, které vyjdou. Dobře se prodává třeba Ztracený symbol od Dana Browna, autora Šifry mistra Leonarda, úspěch čekáme i u novinky Dyka Francise Vyrovnaný účet nebo u knihy Milý Johne od Nicolase.“

Marcela Douchová, Zuzana Kyselová

Prodávat staré knihy není snadné

Nabízet knihy v antikvariátu není v dnešní době nic jednoduchého.

„Jaký je právě měsíc, nemá na prodej knih vůbec žádný vliv,“ řekl majitel jednoho z antikvariátů na Českokrumlovsku.

„Staré knihy se prodávají čím dál složitěji. Je tu konkurence řetězce Levných knih, musím teď hodně zvažovat, jaké knihy nakoupím, o jaké výtisky by mohl být zájem. Po knihách z antikvariátů se v současnosti pídí snad už jen sběratelé.“

A bez nabídky zboží na internetu už se obchodník s antikvariátními knihami ani neobejde.

„My prodáváme cizojazyčnou literaturu, ale nakupují u nás i místní,“ konstatovala Tereza Sluková z českokrumlovského cizojazyčného knihkupectví a antikvariátu. „Zájem je hlavně o beletrii.“

Tento antikvariát registruje větší zájem spíš o nové knihy, protože v nich je větší výběr a lidem není líto připlatit si za nepoužitou novou knihu.

„Občas ale získáme zajímavý výtisk, který se jinde nedá sehnat a už se nevydává, pak zájem roste. Knihy pro děti se prodávají v poměru ke knihám pro dospělé tak padesát ku padesáti. Většinou je kupují turisté pro své děti, aby si mohly přečíst ryze českou pohádku,“ dodala Tereza Sluková.

„Já často nakupuji v antikvariátech, když sháním nějakou speciální knihu,“ řekla Jindra Novotná z Českého Krumlova. „ Tam se dá leccos najít, navíc mají tyto knihy zajímavou historii.“

Marcela Douchová, Zuzana Kyselová

Knihu a internet nahradili čtenáři

Už ne knize nebo internetu, letos poprvé byl březen zasvěcen samotným čtenářům. Knihovníci tak navazují na více než šedesát let starou tradici.

„Březen byl dlouhá léta měsícem knihy, což si pamatuje hlavně starší generace,“ řekla ředitelka českokrumlovské knihovny Karla Votřelová. Jenomže s technickým pokrokem nastala v knihovnické tradici změna. V roce 1998 byl březen poprvé vyhlášen jako měsíc internetu.

„Cílem bylo, aby se lidé naučili pracovat s internetem, což bylo nutné“ řekla Votřelová.

Po dlouhých 12 letech se dá říci, že většina lidí alespoň minimálně internet ovládá. Další změna zaměření března byla tedy na spadnutí. Po knize a internetu svůj měsíc dostali sami čtenáři.

„A je to jedině dobře. Mám z toho radost. Dali jsme si letos za úkol vrátit lidi zpátky ke knihám,“ řekla ředitelka kaplické knihovny Jiřina Kostková.

Václav Votruba

Jednu průkazku využívají celé rodiny

Zhruba pětina občanů Českého Krumlova navštěvuje místní knihovnu. Vyplývá to z průzkumu knihovny, která vypočítala na procenta, kolik lidí má v daném městě či obci čtenářský průkaz.

Ačkoliv je Český Krumlov za republikovým průměrem, který činí 14 procent, ve skutečnosti je čtenářů knihovny daleko víc. Na jeden průkaz si totiž knihy půjčují mnohdy celé rodiny.

„Na jednu legitimaci to pak dělá třeba pět lidí. Někteří dokonce průkaz zaregistrují například na babičku, protože důchodci platí méně,“ řekla Jiřina Kostková, vedoucí kaplické knihovny, ze které si půjčuje knihy 14,5 procenta místních.

Knihovnice tedy stále vymýšlejí, jak docílit přesné statistiky. „Poplatek za legitimaci není tak závratný, aby nemohl mít každý svoji. Ale jsme rády, že lidé vůbec do knihovny chodí,“ uzavřela Kostková.

Václav Votruba

ANKETA: ČTETE KNIHY A CO NEJRADĚJI?

Jindra Novotná, Český Krumlov

Do knihovny chodím. Manžel ale čte knihy na počítači. Tomu asi nikdy nepropadnu. Potřebuji knihami listovat. Raději si knihy půjčuji. Když už si knihu koupím, jedná se spíše o naučnou a odbornou literaturu či učebnice. Do knihovny občas vezmu i děti.

Ivan Janota, Český Krumlov

Do knihovny nechodím, raději knihy kupuji. Jsou sice drahé, ale když si chci něco přečíst, peněz mi není líto. Nejvíce čtu prózu, poezie mě nikdy nebrala. V poslední době mě zaujala Oáza snu.

Věra Tampírová, Besednice

Do knihovny chodím často a ráda. V poslední době si knihy raději půjčím, než bych je kupovala. Úložné prostory mého bytu nejsou nafukovací. Nejraději čtu knihy naučné a kriminálky.

Josef Kerner, Kaplice

Chodím do knihovny. Ale méně často, než tomu bylo dřív. Na čtení už není tolik času. Přednost dávám literatuře faktu. Mám rád válečnou literaturu, která se orientuje na druhou světovou válku. Také čtu publikace o státnících té doby. Knihy si i kupuji. Dávám na aktuálnost nabídky. Pokud je kniha zajímavá, tak ji samozřejmě koupím.

Zdena Řehoutová, Besednice

Do knihovny chodím jednou za měsíc. Spíše ale navštěvuji cizojazyčnou knihovnu. Obecně si ale knihy raději kupuji. Mám k tomu zvláštní důvod – ráda si k novým knihám přivoním, vlastně si je očichám. Vůně nových, čerstvě natištěných stran, se mi líbí.

Michaela Střílková, Svatý Jan nad Malší

Chodím do velešínské knihovny. Hned jak knihy dočtu, jdu si pro nové. V podstatě knihovnu navštěvuji od páté třídy, kdy mě ke čtení přivedla kamarádka. Začínala jsem s literaturou o koních a dívčími romány. V současnosti nejraději čtu historické romány. Knihy si téměř nekupuji, raději si je půjčím. Mám možnost jich pak více přečíst.

Ester Horáčková, Benešov nad Černou

Navštěvuji knihovnu jen s kamarádkou, na jejíž kartu si knihy půjčuji. Mám nejraději dobrodružné knihy a knihy o koních. Čtu odmala. Knížky jsem si oblíbila už ve školce. Také si je kupuji.

Eva Blažková, Soběnov

Každou středu chodím do knihovny v Soběnově. Když jsem byla malá, četli mi naši často pohádky a dětské příběhy. Vždycky mě to moc bavilo. Nyní si je čtu sama. Raději mám ale kupované knihy, protože si je můžu nechat a nejsem poháněná časovým termínem. Nejraději čtu Čtyřlístek.

Lenka Maláková, Besednice

Chodím do knihovny v Besednici. Většinou si půjčuju dobrodružné knihy. Nejraději si čtu sama doma nahlas, zlepšuje se tím čtení. Knihovnu navštěvuju často, ale knihy i dostávám, například k narozeninám.

David Šuhaj, Besednice

Navštěvuju besednickou knihovnu. Knihy si radši půjčuju, protože u babičky mám velkou knihovnu, takže by se nám knihy jen hromadily. Momentálně nejraději s maminou čtu Lovce mamutů.

Autor: Marcela Douchová