Součástí obnovených Hubertských slavností budou myslivecký průvod, koncert trubačů, ukázka vábení jelenů a také troubená a zpívaná Hubertská mše v rožmberském kostele. Odpoledne zpestří zajímavá ukázka úlohy orlů při lovu zvěře v honitbě. Má to být jedna z největších akcí svého druhu v regionu Šumavy a Lipenska a druhá největší na jihu Čech.

„Chceme tak obnovit Hubertské slavnosti po dvaceti letech,“ uvedl Roman Urbanec, spolumajitel společnosti Agrowald, která se v oblasti kolem Rožmberka věnuje zemědělství, lesnictví, lesní velkoškolce i myslivosti. „Slavnosti v podobném rozsahu jsme pořádali naposledy v roce 2000. Tématicky navážou na zvyklosti rodu Buquoyů, kteří na Rožmberku žili 300 let. Vzhledem k tomu, že tu chybí aktivity mimo sezonu, chceme místní dění trochu rozhýbat jak v podzimní čas, tak i v jarních měsících.“ S tím se ztotožňuje i starosta města Bohuslav Čtveráček: „Chceme vytvořit pevný turistický kalendář města a termín sv. Hubert je pro nás zajímavý, protože prodlužuje turistickou sezonu. Na slavnostech pochopitelně nebude chybět ani edukativní program pro děti.“

Areál krumlovských kasáren v říjnu 2021.
OBRAZEM: Nahlédněte s námi do zpustlých krumlovských kasáren

V Rožmberku nad Vltavou vznikla velmi iniciativní skupina členů Turistického spolku Lipenska. Společně si uvědomují, že město a jeho okolí je hotový turistický poklad. „Hluboké lesy, romantické stezky pro pěší, perfektní terény pro výlety na kole,“ poukazuje na tamní krásy předseda spolku Jiří Mánek. „Vše je usazené do krásné zdravé a lesnaté krajiny. K tomu propojení s historií - s hradem, Rožmberky a Buquoyi - nemá v jižních Čechách obdoby.“

„Cílem slavností je zpřístupnit a přiblížit myslivost veřejnosti a prezentovat ji jako kulturně - historické dědictví, které je neodmyslitelně spjato nejen s rožmberským dominiem, ale i s historickým vývojem celé střední Evropy,“ dodal Roman Urbanec. V Rožmberku zazní Hubertská mše B dur Petra Vacka a Josefa Selementa. Jedná se o mši troubenou a zpívanou v podání Jihočeských trubačů a lišovského chrámového sboru. Mši zakončí fanfárami Schwarzenberská granátnická garda z Krumlova. Před kostelem pak bude vytrubovat trubačský soubor Parforce Gruppe St.Georgen z Rakouska. Aby byly zážitky z Hubertských slavností dokonalé, chuťové pohárky návštěvníků si přijdou na své při bohatých zvěřinových hodech v hotelu Růže a U Martina, k ochutnání bude také divočák na grilu.

Rukopis Karla Hansy uložený ve fondech Jihočeské knihovny má výjimečnou dokumentární hodnotu. Ukazuje francouzský přístav Lorient, než byl zničen válkou.
Unikátní snímky Jihočecha ukazují francouzský Lorient, než ho zničila válka

Lesy v okolí Rožmberka jsou na zvěřinu bohaté. V honitbě o 4000 hektarech, o kterou pečuje Agrowald, žije zvěř srnčí, černá, jelení, mufloní, daňčí. „Sporadicky se tam vyskytuje vzácný jeřábek, občas se objeví i tetřívek, měli jsme tu i tetřeva,“ vyjmenoval Roman Urbanec. „Z dalších chráněných živočichů tu trvale žije rys ostrovid, v poslední době se tu vyskytují vlci, kteří nám působí nemalé problémy. Jak v zemědělství, kde strhli některé telata, tak zejména v oborách, kde předloni napadli muflony.“ V oborách Agrowaldu se daří jelenu evropskému, muflonu obecnému, daňkovi skvrnitému.

A návštěvníky nedaleko Lachovic může překvapit oplocená obora se stádem bizona amerického. Dřívější zařízení k odchytu a chovu černé zvěře se tak v posledních letech proměnilo především na výběh pro bizony, kteří v nádherné vůkolní krajině mají ideální podmínky ke svému životu. „Moje prvotní myšlenka byla vypustit tu zubra evropského,“ svěřil se Roman Urbanec. „Kolem roku 2000 tomu ale myslivecko veterinární legislativa nepřála. Proto jsme sáhli po příbuzném druhu, bizonu americkému, kterého legislativa bere jako druh skotu.“ Místní postupně se rozrůstající stádo na dnešní zhruba třicetihlavé je již dvacet let raritou pro turisty z Čech i Rakouska. Na přírodních pastvinách s remízky v místech zaniklých německých osad se mu daří dobře a spásáním travin zabraňuje přerůstání porostu.