Událostí rybářské sezony chvalšinských rybářů Vojenských lesů a statků ČR, divize Horní Planá, se stal středeční výlov Olšiny, nejvýše položeného rybníka ve střední Evropě.

Tento rybník rozkládající se v lůně nádherné vůkolní kopcovité krajiny v nadmořské výšce 732 metrů se loví vždy po dvou letech. Rybáři po celodenní dřině vytáhli celkem 380 metráků ryb, z toho 360 metrických centů kapra. Zbytek tvořily další druhy jako candáti, štiky, nádherní obří amuři a další.

„S výlovkem jsme celkem spokojeni,“ tlumočila v pátek vyjádření vedení podniku tisková mluvčí Pavla Kasslová. „Ačkoliv byl letošní rok zvláštní kvůli extrémním výkyvům počasí, nevybočil svou produkcí ryb z průměru.“

Právě Pavla Kasslová se stala jednou z těch, kdo byl na Olšině pasován do cechu rybářského. Tradiční polití studenou vodou ji neminulo a už se jí nad hlavou neslo:

„Jménem práva rybářského, cechu velmi váženého,
jmenuji vás dnešním dnem pasovaným rybářem.
Štiky, candáti a i kapři jsou teď vaši rodní bratři.
A Čochtan v tu ránu, vzal vás pod svou ochranu. …“

přednášel během pasování Jan Mraček, vedoucí odborného výcviku na Střední škole rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína Třeboň.

Jan Mraček také divákům, zejména přihlížející mládeži, vysvětloval, jak výlov probíhá. „Než se rybník začne lovit, musíme ho spustit. Říkáme, že ho strojíme,“ popisoval.

„Strojení je spouštění vody, vypouštění vody v určité kubatuře. Máme tady lopatovou výpusť, na konci jsou šroubovice, kterými pohybujeme a výpusť vytočíme na tolik, kolik potřebujeme vypouštět vody. Takovýto rybník o cirka 120 hektarech vodní plochy vypouštíme zhruba měsíc.“

Prostoru, do kterého rybáři soustředí veškeré ryby, říkají loviště, místo, kde stojí připravené kádě, je kádiště. Loviště je ohraničené kolíky.

„Tady na Olšině se používá místo zátahové sítě podložnice. Je obdélníkového tvaru, rybáři ji podtáhnou pod rybami a zvednou ze všech stran a takzvaně ji zjadří ke kádišti. Pořád opakují zátah, až sloví rybník. Následuje jadření, to znamená zmenšení prostoru rybě a vytahování sítí do lodí. Poté rybáři vydávají ryby ze sítě na řešák nebo třídičky,“ vykládal Jan Mraček.

Tam je rybáři třídí podle druhu, velikosti, váhy, typu ošupení, potom ryby pomocí vertikálního nakladače putují do přepravních beden a chvalšinských sádek.

„Musím pochválit chvalšinskou rybu, protože je nejlepší na konzum. Je to tím, že je na první vodě a je v absolutně čisté vodě. Takovou rybu už nemusíte nikde sádkovat, ta je vhodná rovnou ke konzumu. Je vynikající,“ zdůraznil výjimečnost rozlehlé Olšiny pedagog Jan Mraček.