Pak doufejte, že město získá potřebné dotace na opravu areálu krumlovského kláštera. Protože v něm by právě tyto expozice měly být k vidění. Kdy? To je zatím otázka. Záleží na penězích.

Velký areál i peníze

V Českém Krumlově jsou dva kláštery. Jedním z posledních neopravených historických míst Českého Krumlova je klášter klarisek a část kláštera minoritů. Svojí rozlohou včetně zahrad tvoří skoro čtvrtinu starého města.

Jak uvedl starosta města Luboš Jedlička, klášter klarisek je majetkem Českokrumlovského rozvojového fondu, kostel, konvent bekyň, klášter minoritů a zahrady patří Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. „Tuto část má město na třicet let v pronájmu a platí za ni jeden milion korun ročně. Čili investice do objektů si můžeme dovolit, protože nájemní smlouva je umožňuje odmazávat z nájmů,“ upřesnil starosta Jedlička.

Deset let práce

Na rekonstrukce bude potřeba asi 290 milionů korun, nadějí na to, jak je získat tvoří dotace z Integrovaného operačního programu.

Jak doplnil Miroslav Reitinger, ředitel Českokrumlovského rozvojového fondu, část kláštera klarisek už je úplně prázdná. „Už deset let pracujeme na tom, abychom klášter vyklidili a připravili pro rekonstrukci. Už tady rekonstruujeme část střech, takže i z tohoto důvodu jsou nyní prostory areálu klarisek z velké části neobyvatelné,“ konstatoval včera.


Ačkoliv byly oba kláštery odděleny zvlášť pro mužský i pro ženský řád, propojení existovalo. Jedním z těchto styčných míst je chodba, která dnes ústí do průchodu k pivovaru a je uzavřena ozdobnou mříží. Určité propojení může být i skrze samotný kostel. Ovšem historicky nejzajímavější je spojení s chodbou, která vedla ze zahrady, nejvyšším patrem Plášťového mostu, dále skrze celý zámek, nad Červenou bránou, skrze současnou redakci Českokrumlovského deníku, dále ke klariskám, minoritům až do klášterního kostela. To kvůli tomu, aby panstvo mohlo suchou nohou projít ze zahrady až na bohoslužby.

Tato úctyhodná vzdálenost je kolem 400 metrů a jediné srovnání se nabízí pouze s proslulou Vasariho chodbou ve Florencii z roku 1565.