Podle slov tamního metodika prevence Zdeňka Pilaře to není ale ojedinělý projekt školy, který by se týkal prevence.

O jaké preventivní aktivity se vaše škola pokouší?
Škola se pokouší o preventivní aktivity rázu výchovného, výukového a zajímavého pro děti. Tento rok jsme pro deváté třídy připravili motivační den se zaměřením na vodní záchranné techniky. Požádali jsme prezidenta vodní záchranné služby pana Bukáčka o krátkou výuku techniky záchrany, správného plavání správného skoku do vody tak, aby se děti dokázaly postarat o sebe. Tentokrát jsme udělali dvě skupiny, jedna byla v bazénu a druhá pracovala ve škole na záchranářských technikách, jako dýchání z úst do úst, masáži srdce, vázání uzlů, přemísťování. Škola si zakládá na prevenci, takže se snažíme preventivně působit na děti, aby přes vlastní zkušenost zjistily možné riziko. Pořádáme po celý rok po jednotlivých ročnících preventivní aktivity typu pobytového stmelovacího setkání nebo přespávání ve škole, kde si děti zdomácňují daný prostor a pak se chovají úplně jinak. Každému ročníku předkládáme to, co si myslíme, že jsou děti schopné pochopit a je pro ně atraktivní.

Je ale mezi dětmi o něco takového zájem?
Zájem je, samozřejmě nám v bazénu třetina odpadla, ty děti nejsou motivovány od života správným směrem. Jsou mezi nimi však i dívky, které mají ženské problémy nebo třeba děti, které neumí plavat. Polovina vždy ale aktivně pracuje, je schopna vnímat pokyny dospělého, zapracovat na sobě, udělat změnu, rozvíjet se a vyvíjet. I kdyby to oslovilo méně dětí, tak to má stále cenu, protože adekvátně zareagují například na Lipně, kam spousta z nich často jezdí.

Co se děti například učily v bazénu?
Učily se mimo jiné šlapat ve vodě, techniku splývání nebo orientaci pod vodou. Řekli jsme si a sami jsme poznali, že je docela těžké tonoucího odtáhnout pět metrů ke břehu. Je to neskutečně těžké a vysilující. Některé děti nejsou zvyklé na sport a po hodině už absolutně nemohly. Myslím, že je velmi důležité namotivovat je ke zdravému životnímu stylu, k aktivnímu fungování, překonání něčeho. Holky většinou neuměly šipku, takže se ji učily. Měly z toho strach, stačilo si prvek ale několikrát zkusit a už jim to šlo. Stačilo především překonat strach, kázeň a stud.

Jak se k podobné výuce staví samotní učitelé?
Řekli jsme si, že pokud chceme děti něco naučit, tak to musíme sami výborně ovládat. Dříve byla samozřejmostí branná výchova. Zjistili jsme, že dnes ve školách dost schází, děti to neumí. Měli bychom se k tomu jako kantoři vrátit. Sami bychom měli vědět, o čem to je.