Poslední dva měsíce po komunálních volbách byly pro něho značně vyčerpávající a tak přiznává, že je nesmírně unavený.
Za sebou má neustálé tahanice o místa radních, kdy se kymácelo i jeho křeslo.

Nyní je šťastný, i trochu smutný zároveň. Obhájil jako lídr sociální demokracie starostenský úřad, avšak také bohužel poznal, s kým už nelze spolupracovat, protože se setkal rovněž s těmi, kdo mu skrytě či naprosto otevřeně začali házet klacky pod nohy.
 

Jak se cítíte bezprostředně poté, co jste byl znovu zvolen starostou Českého Krumlova?
Už jsem to říkal dříve. Komplikovaná situace kolem povolebních vyjednávání pro mě byla nesmírně psychicky i fyzicky namáhavá. Cítím nyní obrovskou únavu.


Od říjnových komunálních voleb se toho v Krumlově stalo v politice docela dost…
Mnohé aktivity a reakce od lidí, kteří se v politice nějakým způsobem angažovali, pro mě byly velice překvapivé. Myslím si, že to má pro mě dvě velká pozitiva.

Jaká to jsou?
Jednak je pozitivní to, že se vykrystalizovali lidé, kteří to myslí s městem opravdu dobře. Jsou to lidé, na něž se mohu v nastávajícím čtyřletém období ve funkci starosty stoprocentně spolehnout. Na druhou stranu je pro mě kladem, že jsem rozpoznal lidi, kteří se vykrystalizovali úplně nebo takřka opačně. Někteří pro mě ztratili význam tím, že už vím, že se v rámci jakékoliv spolupráce na ně nemohu dále orientovat. Prostě mě v těch povolebních jednáních podrazili. Velice vypjatá politická situace ve městě se velmi přesně vyhranila do těchto dvou odlišných pólů. Oddělilo se zrno od plev.

I takto se to dá říci nebo pojmenovat. Myslíte, že je to pro město důležité?
Ano, ta situace, která nastala, je pro Český Krumlov velice důležitá právě v tom, že se ukázalo, kdo chce pro město pracovat a kdo řeší něco jiného.

Bylo něco, co vás v těch těžkých chvílích před prosincovým veřejným jednáním zastupitelstva posílilo?
Ze všeho nejvíce mě povzbudily reakce ohromného množství lidí. Udělaly mi radost a vnitřně mě posílily reakce občanů, všech těch, kdo tady žijí a které jsem potkával, když jsem městem procházel. Dostal jsem neskutečně velké množství povzbuzujících esemesek nebo podporujících e-mailů. Snažil jsem se psát a říkat svá stanoviska bez agrese. Odezva na má prohlášení nebo na novinové články byla od lidí napříč politickým spektrem kladná. Nejvíce mě v opravdu velice těžkém období složitých povolebních vyjednávání posílilo to, když jsem kdykoliv vyšel do ulic města, tak mě povzbuzovala spousta lidí, kteří mě zastavovali a říkali: Vydržte, pane starosto, my chceme, abyste pokračoval."

Byl jste přesvědčen, že to nesmíte vzdát, když se zdálo, že většinová koalice nebude sestavena, nebo když to vypadalo, že vás ani nepodpoří jako svého lídra ČSSD, přestože jste dostal nejvíce preferenčních hlasů?
Jistě, bylo to velmi komplikované. Povzbuzení od lidí bylo pro mě hodně důležité. Věděl jsem, že nesmím odejít. Ale i tak bylo vše natolik náročné, že to asi na mně zanechá i trochu zdravotní stopy.

Bylo více lidí, kteří šli hlava nehlava proti vám či kteří způsobili povolební kolaps?
Naštěstí jich tolik není, dali by se spočítat na prstech jedné ruky. Český Krumlov je ale městem, které nemůže ovládat čtyři pět lidí. To nejde. Tady musí být široká spolupráce všech, protože Krumlov má široký záběr svých činností, které musí zvládat, a to nejenom majetkové, investiční, ale i kulturní, historické, mezinárodní nebo sociální či sportovní. Musí se hledat tým pro spolupráci ve všech oblastech.

Odpočinete si alespoň o Vánocích?
Měl jsem v plánu vzít si nejlépe čtrnáct nebo dvacet dní dovolené, budu však muset řešit problematiku klášterů. To nelze odložit. Štědrý den budu trávit jako bývá pravidlem na severní Moravě, odkud pocházím. V mém rodišti prožijeme sváteční chvíle s celou rodinou. Když bude sníh, tak vyrazím na lyže do Jeseníků, ale to zřejmě nevyjde. Navštívím také své přátele ze střední školy a kamarády, s nimiž jsem vyrůstal, setkám se rovněž s volejbalisty nebo s členy horské služby.

To se setkáte již jako dospělí. Ale kdybyste byl malý kluk a s dětskou netrpělivostí byste čekal, co objevíte pod vánočním stromečkem, co byste si přál?
Určitě bych si přál nějaké vláčky, neboť v mládí mě vždycky mašinky zajímaly. Byla to taková vášeň. Kdybych měl čas, tak se tím koníčkem zabývám i teď. Sbírat věci kolem železnice nebo nádraží, to mě vždycky bavilo. Jsem zvědav, jestli někdy svoji sbírku vláčků ještě rozšířím.

Autor: Pavel Pokorný