Vedle něj na sebe upoutá pozornost obří kamenná nádoba.
„Toto kamenné koryto se sem dostalo díky iniciativě Wernera Lehnera, konzulenta hornorakouské vlády pro vlastivědné záležitosti,“ konstatoval včera historik Jiří Franc. Werner Lehner se od otevření hranic v roce 1989 zasloužil o četné kontakty mezi českou a rakouskou stranou a je také neúnavným ochráncem a renovátorem malých pomníků minulosti na Vyšebrodsku. Věnuje se především opravě Božích muk. Zachránil, opravil a zasadil jich do krajiny Vyšebrodska podle France již více než sto.
Jeho pozornost upoutala i ona kamenná káď nacházející se dříve na jednom z nádvoří opatství. „Dnešnímu člověku se zdá snad až neuvěřitelné, že byl ruční prací do žulového kvádru o výměře více než pět metrů krychlových vytesán pravidelný kvadrát,“ míní Franc. Kde a proč se v klášteře taková obří káď vzala? Existuje několik vysvětlení.
V době Georga III., který byl v roce 1641 ve Vyšším Brodě zvolen opatem, byla do klášterních zahrad zavedena nově voda, jež mohla být v kádi zadržována. Podle výpovědi jiného z páterů, Xavera Švandy, sloužily kamenné kádě jako nádoby v prádelně, především na praní mnišského oděvu.
Do vnější stěny nádoby jsou vytesána písmena F.G.W.A.M.A. a letopočet 1664. Iniciály v sobě skrývají latinský text Frater Georg Wendschuh Abbas Monasterii Altovadum, česky bratr Georg Wendschuh opat kláštera Vyšší Brod. „Jen velmi velmi těžko se však můžeme ztotožnit s interpretací, která tvrdí, že káď vytesal jakýsi konvrš FRATER G. WAMA a že se používala na výrobu a uskladnění kyselého zelí. Máme sice dochovaná jména kameníků, kteří ve Vyšším Brodě působili, ovšem k historické kamenné cisterně prameny zatím konkrétně autora nedokládají,“ vyjmenoval další zajímavosti Jiří Franc.
A co vyražená stěna v průčelí kamenné cisterny? Někteří pamětníci vyprávějí, že za doby Státního kláštera Vyšší Brod byla chována v kádi prasata. Aby se dostala ven, musela být jedna ze stěn násilně odstraněna a nahrazena provizorními chlívkovými dvířky.
