Dostat se na Českokrumlovsku do domova důchodců je takřka nad lidské síly. Někdy stačí vydržet pár týdnů, někdy několik měsíců, v některých případech i pár let. Na okrese funguje domov důchodců pouze v Horní Plané a v Kaplici, která má pobočku i v Českém Krumlově. Šancí tedy mnoho není, všechna místa jsou beznadějně obsazená.

„Je těžké říct nějakou prognózu, může to být pár týdnů, stejně tak několik měsíců. Čeká se, až se uvolní místo,“ řekl ředitel hornoplánského domova důchodců Jaroslav Šíma.

„Máme mnoho neuspokojených žádostí. Může se stát, že se najednou uvolní čtyři místa, ale to člověk nemůže nikdy vědět předem,“ uvedla ředitelka kaplického domova důchodců Ludmila Konopová.

Pořadí není dané

Podle Konopové se také následně řeší, kdo službu akutně potřebuje. Jsou tedy lidé, kteří podali žádost již dávno, ale stále ještě nemají potřebu k přestěhování.

„Jsou klienti, kteří podali žádost například před dvěma roky, ale nemají ještě pocit, že to zařízení potřebují. Naproti nim jsou lidé, kteří žádost ještě třeba vůbec nepodali, ale naše zařízení potřebují,“ řekla Konopová.

Měsíc v domově důchodců vyjde klienty na cirka osm tisíc korun. Provoz je ale z poloviny závislý na dotacích.

„Ono se to může zdát jako velká částka, ale já si to nemyslím. Za tu péči je to akorát. Do domova důchodců bych ale nechtěla. Podle mě je to finální stanice, a to je dost depresivní,“ míní například Jana Kosecká z Českého Krumlova.

Přístavba

Kaplický domov důchodců by rád spojil své obě pracoviště, aby ušetřil za pronájem v Českém Krumlově. Variantou je přístavba, ale ta je zatím kvůli financím neřešitelná.

„Budeme s tím muset něco dělat, abychom ušetřili. Samozřejmě bychom rádi ušetřili i pracovní síly. Myslím si také, že by byla i klientela na jiné úrovni, i když jsou služby stejné. Klienti by měli lepší možnost po kulturní stránce, lepší kontakt s okolím. Mají tady k dispozici zahradu, kde jsou napojeni na normální život,“ řekla Konopová.

Na druhou stranu se dá u klientů domovů důchodců vypozorovat, že se již za nějakými zážitky či dobrodružstvím nehoní. Jsou rádi, že již nikam nemusí a chtějí si spokojeně bez problému dožít svůj život.

„Nechce se jim moc vyrážet za kulturou a podobně. Ti lidé ztrácejí kontakt se světem, jsou spokojení se svým momentálním stavem,“ dodala ředitelka domova důchodců Ludmila Konopová.