Jedním z iniciátorů protestní petice proti navrhované novele zákona o nových ekonomických nástrojích pro oblast nakládání s odpady je obec Přídolí. Novela totiž počítá se zavedením nových a zdražením stávajících poplatků za nakládání s odpady.

Jak uvedl přídolský starosta Jiří Štěpánek, navrhované změny budou mít pro mnoho občanů negativní dopad. V současné době se například platí poplatek 400 korun za tunu komunálního a 4700 za tunu nebezpečného odpadu. Tyto částky dostávají obce od provozovatelů skládek, které mají ve svém katastru, a Státní fond životního prostředí.

Ačkoliv podle navrhovatelů novely, tedy ministerstva životního prostředí, by hlavním cílem nově zavedených poplatků za odstraňování odpadu a za energetické využívání komunálního odpadu měla být především motivace k dodržování hierarchie nakládání s odpady, Štěpánek a další organizátoři petice to vidí přesně naopak.

O co jde? O peníze!

Ve hře je totiž i ten problém, že o příjmy ze skládek na svém území obce z osmdesáti procent přijdou. Vzhledem k tomu, že na jejich bedrech ale zůstane následná péče o skládky, zavání to dalšími finančními problémy. Letošní rozpočet Přídolí se pohybuje kolem dvaceti čtyř milionů korun, z toho osm milionů plyne ze skládky. „Situace hrozí finančním bankrotem mnoha obcí. Některé si například zajistily úvěry na vybudování infrastruktury a z uvedených příjmů je splácí. V případě, že o peníze přijdou, dostanou se do platební neschopnosti,“ upřesnil jednu z variant Štěpánek.

Organizátorka petice Ivana Dvořáková, starostka Němčic nad Hanou, pro Českokrumlovský deník včera uvedla: „Zatím se k petici připojilo 70 obcí. Zítra končí lhůta pro příjem podpisů a protest budeme předávat pozítří, tedy v pátek 28. března. Každopádně ministerstvu životního prostředí a nejspíše ještě předsedovi sněmovny Miloslavu Vlčkovi.“

Jak to začalo?

Na počátku devadesátých let, po změně politických poměrů v zemi, se na území celé republiky nacházely stovky naprosto nevyhovujících skládek komunálního odpadu. Tyto nezabezpečené a nevyhovující skládky bylo nutné urychleně uzavřít a začít budovat nová zařízení.

Nově budované skládky už měly splňovat přísné bezpečnostní limity tak, aby nebyly hrozbou pro životní prostředí. I sebelépe zajištěná skládka má ale řadu negativních vlivů na své okolí. Namátkou je to například zvýšená dopravní zátěž od svozových vozidel, zápach, úlet, v neposlední řadě i pokles cen nemovitostí a omezení rozvojových programů v lokalitě.

Tyto vlivy byly natolik silné, že v té době bylo pro odpor obyvatel téměř nemožné vybudovat nové skládky. Odpadů ale přibývalo a situaci bylo nutné urychleně řešit. Proto stát přislíbil obcím, které se uvolí vybudovat na svém území skládku, kompenzace za tyto negativní vlivy. Tento, přestože po mnoho let pouze symbolický příspěvek do obecních rozpočtů, umožnil vznik nových skládek a v současné době konečně začal mít i kompenzační charakter pro obce, v jejichž katastru se skládka nachází.

Celkově se počet měst a obcí v republice, v jejichž katastru je skládka, pohybuje kolem sto čtyřiceti.

Co stojí v petici proti novele zákona a další informace od starostky Němčic nad Hanou čtěte ve středečním (26. března) vydání Českokrumlovského deníku.