Je možné vyjádřit sochou představu o Evropě během dvaceti let předchozích a dvaceti let nadcházejících? Když je dobrý nápad, není problém. Osmnáctiletá Natálie Koževnikovová, studentka Střední umělecko průmyslové školy Svaté Anežky České, se svým sochařským pojetím Evropy uspěla dokonce tak, že své dílo pojede představit až do bruselského sídla Evropské unie.

Kniha EU

„Natálie vyhrála soutěž, kterou uspořádala stálá kancelář Jihočeského kraje v Bruselu pro studenty uměleckých škol,“ přiblížil vedoucí Natáliina studijního oboru Propagační výtvarnictví a výstavnictví Martin Busta. „Vybrala si styl kamenosochařské studie knihy jako symbolu sdělování poznatků.“

Soutěže se zúčastnilo všech čtrnáct krajů České republiky. Čtrnáct soch i jejich autoři pak v době českého předsednictví unie odjedou na závěrečnou ceremonii do Bruselu. Jak uchopit téma dvaceti let věku Evropy? „Přemýšlela jsem nad tím, co mají lidé v Unii společného a došlo mi, že to je právě slovíčko EU, kterému rozumí všichni,“ uvedla včera Natálie Koževnikovová ke své inspiraci. „Zjistila jsem, že eu bývá používáno jako předpona v latinských pozitivních slovech, například eufonie znamená libozvuk, euthymie duševní klid a vyrovnanost, eubulie je rozvážnost a tak dál.“

Natálie poté vybrala dvacet takových a podobných slov, coby symboly dvaceti let, ty pak zakomponovala v barvách Evropské unie na plochu sochařské studie vlnící se knihy. Jednoduché, prosté a vítězné.

Martin Busta zadal práci na tomto tématu všem studentům svého oboru. Výsledná kamenná podoba pak vznikala za spolupráce se sochařským oborem, který se na Svaté Anežce České také vyučuje. „Ze všech návrhů studentů byl právě tento nejsilnějším, což se potvrdilo i ve výsledcích soutěže,“ doplnil Busta.

Anežka byla lepší

Natálie Koževnikovová pochází z Prahy. Do Českého Krumlova a konkrétně na Anežku, odešla z vlastního rozhodnutí, protože nabídka pražských uměleckých škol ji neoslovila, stejně jako vlažný přístup těchto škol k budoucím studentům během dní otevřených dveří, kdy je navštívila. V Českém Krumlově se setkala s přesně opačným přístupem.

„Anežka mne zaujala nevíce, strhla mne a nadchla. V pražských uměleckých školách nebyla ta správná živost,“ doplnila včera.