Architekt a sochař Wang Hui, toho času v Českém Krumlově, žije v Pekingu, ale několik přechozích let strávil velmi intenzivně prací i osobním pobytem v Tibetu, kde projektoval a stavěl jednu ze zdejších škol. A protože dopravit do čtyřtisícových výšek cihly, tvárnice, nebo vystavět tam betonárku není buď vůbec možné, myslitelné nebo reálné, tak přišel na řadu Wangův umělecký duch.

Základem nové stavby se staly jakési drátěné koše ve tvaru kvádru, ty pak lidé plnili drobným kamením a štěrkem. Z těchto zvláštních tvárnic pak vyrůstaly první zdi nové školy postavené ve výšce přesahující čtyři a půl tisíce metrů nad mořem. Už dva týdny se pohybuje po Českém Krumlově a jeho okolí a sbírá zde materiál pro svoji další tvorbu, kterou během příštích měsíců vystaví v českokrumlovském Egon Schiele Art Centru (strana 30). Mimochodem, příjmení Hui znamená v čínštině slovo ahoj.

Jak se dostane sochař a umělec ke stavbě školy v Tibetu?
Já jsem povoláním architekt. Tibet je skoro jako na konci světa, je to prostě hora, zeměpisné podmínky jsou tady zvláštní a hodné náročné. Stejně jako cestování, které je tam navíc i velmi drahé.

V Tibetu jsou dodnes také oblasti, ve kterých děti doposud neměly žádnou školu. Místní vláda dostala velký sponzorský dar, aby mohl vzniknout projekt pro stavbu jedné základní školy.

Stavět se začalo v roce 2003 a práce trvaly dva roky.

A co na to děti? Byly spokojené?
Ano, projekt se setkal se velkým úspěchem a nyní už tam chtějí i tuto školu rozšiřovat a přistavět další pavilony. Některé školy tam totiž mají poměrně nízkou úroveň a navíc jsou oblasti, které trpí nedostatkem učitelů.

Jak jste se ocitl v Českém, Krumlově?
Ředitelka Egon Schiele Art Centra Hana Jirmusová navštívila Peking a v jedné galerii viděla má díla. A tak mne sem pozvala vystavovat a tvořit.

Jak jste vnímal rozdíly mezi Českou republikou a Čínou a Českým Krumlovem a Pekingem?
Pochopitelně kromě velikosti je to i v přístupu ke stavbám. Tady existuje jistá kontinuita a lidé se snaží domy a památky zachovávat a opravovat. V Pekingu by vláda chtěla mít všechno úplně nové a má tendenci vše staré demolovat.

A rozdíl v lidech, jejich povahách, životu?
Lidé v Číně jsou pod vysokým tlakem, mnoho z nich velmi tvrdě pracuje. Stále více lidí se také stěhuje z venkova do měst. Zásadní rozdíl ale existuje v přístupu k práci. V Číně je cíl práce, teprve potom odpočinek. V Evropě je to, myslím, spíše naopak. Cílem je ten volný čas a potom jsou povinnosti a práce. Ta ovšem není životním cílem.

Co je podle vás umění?
Je to pohled na vše, co se děje dnes, ale i na to, co nás čeká v budoucnosti, na všechny problémy lidstva. Umění by nemělo být součástí existujícího sociálního systému, ale mělo by stát mimo něj. Mělo by lidem ukazovat jiný způsob myšlení, jiné cesty.