Dnes (neděle 30.9.) jsem tady už devatenáctý den a po úvodní nejistotě vnovém prostředí věci nabraly dobrý směr. Trénujeme dvakrát denně – vždy od 9.00 hodin dopoledne a pak po obědě od 15.00. Během prvního tréninku vždy hrajeme. Trénink je zpravidla vyplněn buď nějakými kombinacemi vintervalech 10-15´, ať už 1 na 1 nebo také 2 na 1. Někdy přijdou na řadu nástřely, které jsou hodně zaměřeny na obratnost a hbitý pohyb na hřišti nebo na útok, někdy i hru na síti. Alespoň jednou týdně hrajeme zápasy smístními hráči – nejlepší zGuangzhou, kteří se však nedostali do národního týmu. Už jsme také odehráli jedno přátelské utkání vsousedním městě a i turnaj mezi sebou. Vněm jsem skončil na druhém místě. Prohrál jsem jenom sKanaďanem Davidem, se kterým bydlíme na pokoji.

Odpoledne jsou trochu jiná a fyzicky náročnější. To totiž vhale, která má 12 kurtů, pro nás již není místo!! A tak chodíme běhat nebo posilovat. Ve fitness cvičíme převážně styčí, se kterou děláme 4-5 různých cviků (některé už znám zIndie, kde jsme sRadkem Votavou a Standou Kohoutkem vroce 2002 a sRadkem Votavou a Pavlem Klimešem vroce 2006 byli). Své místo dostanou i dřepy nebo poskoky sčinkou a samozřejmě i posilování břicha a zad. Tahle část trvá tak 1 až 1,5 hodiny. Pak chodíme buď běhat vějíře vpísku, nebo kratší sprinty. Je to těžké, ale rozhodně se to dá zvládnout a nejen mě to tady baví.

Jednou týdně běháme čtyřstovky. Podle různých zdrojů jsem očekával, že to bude vždy 8x400m. My je ale běháme jen 5x – to ale vůbec neznamená, že to není síla. Člověk se musí vždy úplně „vyšťavit“ a někdy je to maso. Hlavně když je venku 35°C.

Ale dost už popisování tréninku. Stručně shrnuto, děláme tady některé věci, které už znám, některé jsou nové. Často slyším pouze jiný pohled na věc, kterou už zdomova nebo odněkud jinud znám. Tréninky se rozhodně dají zvládnout a obzvlášť dobrá letní příprava, která odjezdu sem předcházela, byla výborným základem, na který se tady dá navázat. Tím bych chtěl ve jejich snažení povzbudit hlavně všechny krumlovské borce od přípravek až po juniory, aby poctivě trénovali a moc jim přeji, aby něco podobného také zažili. A když na to budete připraveni, tak si také hodně odnesete. Nejen zČíny, ale odkudkoliv, i ztréninků doma, které jsou základem všeho. Jak dobrý ten základ bude, to je jen na Vás.

A určitě se ptáte, jak se mi líbí Číně jako takové. Než jsem do Kantonu odjížděl, znal jsem ho zvyprávění od Radka Votavy a Standy Kohoutka kteří tady ještě spolu sMartinou Benešovou vroce 2000 byli na mistrovství světa juniorů. Mnohé se tady pravděpodobně od té doby změnilo, 7 let je přece jen dlouhá doba, ale je to veliký zážitek a líbí se mi tady moc. Na návštěvy města a jiných míst mnoho času nezbývá, protože vtýdnu máme vždy pouze 1 a půl dne volna, ale něco jsem vtěch několika dnech zhlédnout stihl.

Během prvního volného dne jsem se spolubydlícím Lauem zHongkongu navštívil okolí centra města a byl jsem se podívat ve dvou obřích obchodních domech Grandview Mall a Tee Mall jimž velikostí rovné by se u nás hledaly jen těžko. Avšak nakupování vnich nebylo přesně to, co jsem hledal – vobchodech se vpodstatě smlouvat nedalo a jak jsem později zjistill, do těchto „obchoďáků“ chodí převážně Číňané zvyšších společenských vrstev, což bylo vlastně i vidět. A tak největší radost mi udělalo, když jsme nedaleko od nich našli sportovní centrum, ve kterém se vroce 2000 hrálo zmiňované MSJ a najednou jsem tam byl. Navštívil jsem ta místa, o kterých jsem tolik slyšel.

Další volný den, ten jsem využil knávštěvě svojí sestry vShenzhenu, sousedním městě, do kterého jsem se velmi lehce a pohodlně dostal vlakem. Soupravy, které na trase Guangzhou – Shenzhen jezdí jsou velmi moderní a vČechách jim může konkurovat pouze Pendolino (pokud zrovna funguje). Během jednodenní návštěvy se toho tolik stihnout nedalo, ale byli jsme okouknout obchůdky vměstské části Shekou a dost silně na mě zapůsobila místní tržnice. To byl takový rybí trh doplněný o prodej slepic, vepřového i psího masa a několik obchůdků se zeleninou. Směsice různých odřezků, peří, zbytků jídel, ale i výkalů, prachu, krve a špinavé vody spolu vhorkém počasí za přítomnosti porcovaného syrového masa vytvářela neuvěřitelný zápach, na který se jen tak nezapomíná.

Včera (sobota 29.9.) jsem se byl vGuangzhou podívat na několik památek vcentru města. Prohlídka pagody a chrámu Liurong byly moc hezké. Zajímavých a vparném dni i velmi příjemných bylo také několik hodin strávených vjednom změstských parků, kde byl kvidění památník Dr. Yun Seta a také socha Pěti koz.

Ale památky jsou všude, obchodní domy jakbysmet. Trénovat se dá leckde, ale Čínu tvoří především lidé, se svými zvyky, způsoby chování a stravování a atmosféra se dá jen těžko popsat. Především zde trénuji, a tak možná by někomu vadilo, že mi tu chybí nádech starověké Číny, kterou známe zdějepisu, ale navštívit tuto zemi podle mě rozhodně stojí za to. A navíc smlouvat ceny na tržišti, kde si člověk může koupit „značkové“ zboží vneomezeném množství, ochutnat pravý čínský zelený čaj, nechat si vyplést raketu za 13,- Kč, vybrat falešné peníze z bankomatu a nechat se okrást taxikářem, když si člověk nevšimne, že jeho auto nemá ani poznávací značku – to se člověku nestává jen tak každý den.

ZGuangzhou zdravím všechny badmintonisty, přátele i známé.