Jedním z nejvýznamnějších bodů dvoudenního jednání(21. a 22. června) byla diskuse o novele zákona o rozpočtovém určení daní. Hejtmani se shodli na nutnosti úpravy zákona v souvislosti s vývojem státního rozpočtu. Vadí jim současné administrativně náročné převody peněz z ministerstva na kraje, o jejichž využití pak kraje nemohou rozhodovat.
Při jednání se zabývali i operačním programem týkajícím se dopravy a kriticky se vyslovili ke snížení objemu finančních prostředků, který rozvoj dopravy ohrožuje.
„Jihočeský kraj spolu se Středočeským krajem připravuje rozsáhlý projekt splavnění Vltavy,“ uvedl jihočeský hejtman Jan Zahradník.
„Další významné projekty plánují i jiné kraje. Velmi se obáváme, že snížení objemu finančních prostředků o 90 milionů eur může realizaci těchto projektů ohrozit, což by mělo dopad na turistiku,“ řekl Jan Zahradník.
Rada jednala také s generálním ředitelem Lesů ČR Jiřím Holickým o podílu krajů na řídící struktuře státního podniku. „Očekávali jsme, že uslyšíme od pana generálního ředitele jasnou vizi o dalším vedení Lesů ČR,“ uvedl předseda AKČR a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.
„Požádali jsme jej, aby nám na dalším jednání představil ucelený pohled na další vedení a hospodaření podniku. Chtěli bychom vymezit účast krajů na řídící struktuře Lesů ČR,“ dodal Tošenovský.
Hejtmani si také přejí začlenit přímé náklady na regionální školství do rozpočtového určení daní. Jan Zahradník dále uvedl, že považují za nutné opětovné zařazení výuky autoškol a svářečských kurzů do rámcového vzdělávacího programu odborného vzdělávání. „Úspěšným absolventům stoupne šance na trhu práce.“
Rada AKČR se dále zabývala stavem projednávání Národního strategického referenčního rámce a operačních programů s Evropskou komisí. Informoval o něm Jiří Čunek, místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj, který na jednání přijel.
„Ze strany státu bohužel došlo v přípravě národního referenčního rámce ke zdržení,“ uvedl Čunek. „Všechny kraje však dokázaly velmi kvalitně a včas připravit pravidla svých regionálních operačních programů.“
Česká republika má dostat z Evropské unie v letech 2007 – 2013 celkem 750 miliard korun. „Pětina prostředků půjde rovnou do krajů. Peníze půjdou na rozvoj cest, které mají zajistit větší využitelnost celého území. Jsem přesvědčen, že nejdříve to občané poznají na nových cestách,“ dodal Jiří Čunek.
Hejtmani si uvědomují, že podobné finanční prostředky již těžko znovu dostanou. „Víme, že je to poslední příležitost získat peníze v tomto objemu,“ přiznal Evžen Tošenovský. „Myslím si, že Evropa bude mít velké problémy aby další takový finanční program po roce 2013 respektivě 2016 přijala. Máme asi poslední příležitost většího čerpání z Evropských fondů.“ Hejtmani se také věnovali i řešení problému vypořádání majetkových vztahů pro pozemky pod komunikacemi II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů.
Jednání se zúčastnil generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk. Závazně přislíbil, že bude usilovat o co nejrychlejší vypořádání majetkových vztahů a vyřešení tohoto problému.