Bližší lověšickou skládku už město kvůli zdražení nevyužívá (Čk deník 26. 5. 2008). Její nový majitel navýšil cenu z 830 na 2000 korun za tunu komunálního odpadu s odůvodněním příliš velkých investic, které musí do zabezpečení skládky vložit.

Vyplatí se jezdit až do Borovan? Zatím ano, navíc městu nic jiného nezbývá. Občané mohou zaplatit za svoz komunálního odpadu maximálně pět set korun ročně, tak praví zákon. Vše ostatní nad touto cenou hradí města či obce. Jenomže, kde vezmou města či obce tyto peníze? Z valné části na daních od občanů. Zdražení skládky se tedy vlastně týká každého.

Český Krumlov má ale svoji vlastní skládku v Pinskrově Dvoře. Ta už ale rok funguje pouze ve velmi utlumeném režimu.

Vloni tu skončila platnost takzvaného integrovaného povolení k provozu a také se předpokládalo, že je plná. Nicméně revize zjistila opak a ve hře je její další využití. Podle ředitele Služeb města Český Krumlov Pavla Turnhöfera se k tomu dá dojít dvěma cestami: „Buď dovršíme současné možnosti, které odborná firma odhaduje na sedm a půl tisíce kubických metrů. To je zhruba kapacita ročního svozu. Nebo se vydáme cestou rozšíření skládky.“ V takovém případě by podle odhadů mohla fungovat ještě asi pět let.

Skládka v Pinskrově Dvoře by podle odhadů mohla fungovat ještě asi pět let. Po 1. etapě rozšiřování skládky by mohlo teoreticky následovat ještě další.

To už by se zaplnila zbývající část údolí u Drahoslavického potoka. Takové rozšíření by mohlo vydat na dalších předpokládaných deset let provozu.

Jasná 1. etapa

Kolik by to stálo? O ceně první etapy už je takřka jasno. „Projekt je hotov už několik let, ale předpokládané ceny v něm odpovídají zhruba roku 2005. Tehdy to vycházelo na devět milionů korun,“ připomněla vedoucí odboru životního prostředí Vlasta Horáková. Současný odhad se blíží dvanácti milionům.

Podle starosty Luboše Jedličky je nutné připravit všechny podkladové materiály co nejdříve. „Realizaci chceme stihnout ještě v roce 2009,“ uvedl starosta s tím, že v dalším roce už by takové kroky mohla znemožnit nově chystaná legislativa. „Rozšíření vlastní skládky je také nutné proto, aby město a občany někdo zase nedostal do situace, kdy budeme nuceni platit další dvojnásobek za uložení odpadu,“ dodal Jedlička.

A kde na to vezme Český Krumlov peníze? Při nedávném zvyšování koeficientu daně z nemovitosti uvedl vedoucí odboru financí Jiří Pavlíček jako vhodný zdroj právě navýšenou daň. „Na akci jako je rozšíření skládky totiž prakticky neexistují žádné dotace, ze kterých by se jinak dala uhradit,“ doplnil.

Jiné možnosti

Pokud by k rozšiřování skládky z nějakého důvodu nemohlo dojít, utlumí se během následujícího roku současná skládka v Pinskrově Dvoře úplně.

Na jejím vrcholu je pak naplánovaná výstavba překladiště, odkud by se svážený místní odpad vozil na jinou skládku. Teoreticky možná je v těchto místech i výstavba kompostárny nebo odkalovacích nádrží, ale všechny tyto kroky budou také záviset na finančních možnostech města.