Areál o rozloze takřka čtvrtiny starého města začíná vydávat na světlo světa svá další skrytá tajemství, 
o nichž zatím nikdo neměl tušení.

Mezi čerstvé nálezy stavebníků totiž patří objevy rozlehlé části dosud zazděného sklepení nebo překrásných ručně zdobených trámů ve stropech českokrumlovského areálu klarisek.

Co se sklepů týče, za vše mohou opravy podlah. Na prostranství takzvaného Tramínu totiž můžete spatřit pečlivě vyrovnané ploché kameny.

To jsou původní podlahové kameny z různých míst areálu. Aby se mohly vybudovat odvodňovací a odvětrávací šachty, bylo nutné kameny vypreparovat, očíslovat a odnosit ven. Po dokončení prací je dělníci opět položí na jejich původní místa.

Jak upozornila zástupkyně technického dozoru investora Kateřina Slavíková, jedno 
z takových odkrytých míst podlah kláštera řádu svaté Kláry díky tomu ukázalo zasypaný gotický portál.

„Po vytěžení hlíny jsme zjistili, že je to dosud neznámý vstup do podzemních sklepení, o nichž jsme nevěděli," doplnila Kateřina Slavíková.

Tímto nálezem se vlastně zodpověděla otázka, kam se vůbec suroviny a vše vypěstované, vyrobené a uvařené uskladňovalo, protože dosud známá část sklepení by na takový objem nestačila.

A ony ručně malované a zpracované stropní trámy, které nyní po mnoha staletích spatřily světlo světa, mají podle dendrologů dataci kácení v letech 1352 až 1355. Část objektů klarisek, kde je tehdy stavbaři využili, se stavěla o tři roky později, což by odpovídalo i nutnému vyschnutí dřeva pro stavební účely.

Podle kompletního přehledu dosud provedených prací a výhledu aktivit, které areál klášterů nabídne návštěvníkům po svých opravách a které tým revitalizace představil na posledním jednání zastupitelstva, přinesly nečekané nálezy sice trochu komplikace, ale harmonogram prací nenaruší. Podle Kateřiny Slavíkové je nyní nově nalezené prostory nutno zdokumentovat a zařadit do projektu. Práce se tedy v části klarisek přesunuly do jiných míst.

Není ale vyloučeno, že překvapením ještě není konec. Jak doplnil Jiří Bloch, jsou krumlovské kláštery skutečným unikátem a nejautentičtější středověkou památkou v jižních Čechách. To dokládá například konfigurace dochovaných sedmi středověkých střešních krovů na původních stavbách areálu. „Šance prezentovat kláštery ve své autentické podobě jinde v Čechách není. Minimálně bychom se o něco takového měli pokusit," nastínil Jiří Bloch k budoucímu využití areálu.

V jihočeském regionu je čtrnáct klášterů ve dvanácti městech. Tři z nich slouží duchovním účelům – Vyšší Brod, Milevsko a Nové Hrady. „Zbylých jedenáct je využíváno buď jako sídlo institucí, internátů, bytů nebo muzeí. Takovou velkou finanční injekci ale získala pouze bývalá jezuitská kolej v Jindřichově Hradci, kde sídlí Národní centrum fotografie, a Český Krumlov," řekl Jiří Bloch. Kulturní využití je podle něj pro tyto areály bližší i kvůli ryze technickým věcem typu vytápění, sociálního zázemí a vůbec celkového stylu staveb.