Tento mechanický vůz z roku 1825 sestrojil tehdy český vynálezce Josef Božek v dílnách Pražské polytechniky, pro koněspřežnou železnici České Budějovice - Linec.

Stroj poháněly dvě mužské síly, přesněji dva muži stojící vzadu na stupátkách a takto jeho fungování popisuje v dobových materiálech syn Josefa Božka, Romuald: „Za vozem vzadu jsou dvě šlapadla, které jsou na zadní osu připevněna a spojena tak, že přes střídání a zvedání tíhy těla se rotací pohyb přenáší a vůz bez zvláštního úsilí v krátké chvíli rychle běží.“

Drezínu využíval stavitel koněspřežky František Antonín Gerstner k inspekčním cestám po rozestavěné dráze.

„Nikde ve světě jsem nenarazil na podobný traťový šlapací vozík,“ uvedl odborný historický znalec drah Karel Zeithammer. Podle něj navíc přinesl Gerstner do stavby železnic epochální novinku. Díky jeho nápadu totiž přestaly dráhy kopírovat vlnitý terén a začaly jezdit na náspech, vyvýšeninách nebo v prohloubeném terénu. „Gerstner totiž rozvinul trasu tak, aby neztrácel jednou nabytou výšku,“ dodává Zeithammer. To do stavby koňky vůbec neexistovalo.

Že se nyní vůbec kopie drazíny postavila je výsledek spolupráce několika nadšenců a odborníků zároveň. Za vším totiž stojí Národní technické muzeum v Praze a soukromé Muzeu železničních dresin Čachrov. Jak v sobotu uvedl jeho majitel Václav Zahrádka, v září letošního roku se představení vozu připravuje i v Českých Budějovicích. Kolik taková drezína stojí? „To se někdy prostě nedá vyčíslit penězi,“ uvedl v sobotu Zahrádka, který vlastní čtyřicítku různých podobných strojů, včetně velice známého železničního bicyklu z filmu Páni kluci.