Jde o brouka bázlivce kukuřičného. Dostal se sem z Ameriky, a protože tu nachází skvělé podmínky pro svůj vývoj, nebezpečně se množí a rozšiřuje.

To je špatná zpráva především pro zemědělce, kteří po zavíječi kukuřičném musí střežit porosty kukuřice  i před bázlivcem.
Proto Státní rostlinolékařská správa v Praze v závěru ledna stanovila opatření proti  šíření tohoto cizáckého brouka.

„Stali jsme se okresem, kde  už se může vyskytovat," přitakal včera Václav Jungwirth. předseda Okresní agrární komory Český Krumlov a současně předseda Zemědělského družstva Brloh. „V praxi jsem se s tímto broukem ještě nesetkal, ale nejspíš proto, že jsme ho ještě nehledali. Ale vím, že se občas v okrese vyskytuje. Velkým problémem je hlavně pro ty, kdo pěstují kukuřici na zrno."
Bázlivec kukuřičný je brouk z čeledi mandelinkovitých, pochází ze Severní Ameriky. Do Evropy byl zavlečen pravděpodobně ve druhé polovině 90. let minulého století.

„Hlavní škody působí larvy na kořenech kukuřice," přiblížil mluvčí Státní rostlinolékařské správy  v Praze  Zbyněk Škodáček.  „Napadené rostliny poléhají nebo jsou výrazně zdeformované, často ohnuté do tvaru husího krku. Za větru se vyvracejí a odumírají." U silně napadených porostů kukuřice mohou ztráty dosahovat  80 až 100 procent.  Obvykle se však pohybují v rozmezí 10 až 15 procent.  Dospělí brouci  se živí na bliznách a způsobují takzvanou hluchost klasů. V České republice je bázlivec kukuřičný  vedený jako karanténní škůdce.

Při bližším pohledu na život tohoto brouka to s bázlivcem vypadá takto.  Samička naklade v červenci a srpnu  do půdy do hloubky asi 10 až 15 centimetrů stovky vajíček.  Pokud dlouhodobě neklesnou mrazy pod minus  8°C,  v pohodě přežijí zimu a od května do června se z nich líhnou larvy, které ožírají kořenové vlášení. Zakuklí se těsně pod povrchem půdy. Vylíhnou se dospělci, kteří mají výrazné letové schopnosti, díky nimž se šíří.

Proto v okresech Benešov, Beroun, Český Krumlov, Strakonice, Tábor, Písek, Praha a dalších rostlinolékařská správa  nařizuje, že  pěstitelé nesmějí osít kukuřicí pole, na nichž sklízeli kukuřici i v předchozím roce. A pokud jsou zemědělci nuceni zasít kukuřici na stejné pole jako loni, musí  ji účinně ošetřit patřičnými insekticidy. V opačném případě  hrozí pokuta až do výše 1,5 milionu korun.
„My kukuřici po kukuřici nepěstujeme. Přesto se tu tento brouk občas vyskytne. Ošetření ale neprovádíme, protože v té době by v porostu napáchalo mnohem větší škody než brouk," konstatoval Václav Jungwirth.

„Plochy kukuřice se rozšířily kvůli bioplynovým stanicím, my ji také pěstujeme více kvůli bioplynce. Ale v osevním postupu přesto kukuřici za sebou nezařazujeme," ujistill i jednatel společnosti Zemos Zubčice František Kmoch.