„Ohledně kůrovce vládne klid před bouří,“ chrakterizival současný stav Radek Kordač, lesní správce Lesů ČR na Českokrumlovsku a Kaplicku. „V lesích je hodně dřeva. Pokud se nám ho podaří vyvážet, bude to dobré,“ dodal.
A v tom je právě kámen úrazu, protože pily jsou zavalené dřevem. „Doprava dřeva z lesa tedy nefunguje,“ přitakal Radek Kordač. „V lesích máme připravené lapače v kombinaci s lapáky (položenými kmeny), ale alfou a omegou úspěchu je, jak se podaří dřevo vyvézt z lesa. Problém není, když kůrovec do dřeva nalétne, problém je, když z něho vylétne,“ podotkl.
„Hlavní rojení kůrovců ještě nenastalo. Ale jakmile přijdou teplé noci, kůrovec začne nalétávat do polomů, lapačů a lapáků i oslabených stromů,“ řekl ředitel Lesů města Český Krumlov Bedřich Navrátil. Pod kůrou v lýkové části stromů potom brouk zahájí svůj životní cyklus. Sameček vyvrtá snubní komůrku, kam za ním přijde samička, která posléze zahájí žír v lýku. Vytvoří si matečnou chodbu, do níž naklade vajíčka a vylíhlé larvy zahájí žír, při němž vyvrtají v lýku chodbičky, kterými přeruší přívod mízy. V důsledku toho strom usychá. Městské lesy potřebovaly po vichřici zpracovat 4,5 tisíce kubíků polomů. „V této chvíli nám zbývá ještě slabá tisícovka kubíků. Ale jsou to převážně jednotlivé polomy. Jejich zpracování je tedy náročné na čas i použití techniky, někdy se k nim ani nedá dostat. Nedá se nic dělat, bez ohledu na vývoj kůrovce je zpracujeme, až se k nim dostaneme,“ konstatoval Bedřich Navrátil.