Neustávající dunění a ohlušující rachot, tak vnímají pamětníci vjezd okupačních sovětských vojsk v srpnu 1968 do úzkých uliček Českého Krumlova.

„Bylo to, jako v pětačtyřicátém, když se blížila válečná fronta,“ vzpomíná jeden ze starousedlíků, Josef Prokopec. „Nejdříve byl slyšet hukot z dálky, bez přestání. Pak už se začalo třást celé město.“ Podobné vzpomínky má i Antonín Princ. „Ten hluk byl opravdu silný, dodnes si jej pamatuji. Tanky se rozestavěly na náměstí, nasměřovaly kanóny na radnici a okolní domy.“

Vpád do města

Podle Josefa Prokopce dorazili první vojáci do města v odpoledních hodinách. Tanky vjížděly do centra Českého Krumlova z tehdy už existující Objížďkové, od dnešního divadla, dříve kina, Horní ulicí. Do dnešního dne jsou na obrubnících vidět uštípané kusy kamene od tankových pásů.

„Tehdy jsme všichni litovali, že se pod nimi nepropadl most u muzea. Na náměstí zastavili a velitel se s doprovodem vydal na Národní výbor za předsedou. U vrat radnice zůstali stát na stráži dva ozbrojenci, kteří nikoho nechtěli pustit dovnitř,“ pokračuje Prokopec.

Předsedou Městského národního výboru, z dnešního pohledu starostou, byl tehdy Jan Voráček. Ten vyzval ruské vojáky, aby opustili Český Krumlov. Podobný postoj měl i tajemník Karel Malý.

Další tanky pokračovaly dál po Objížďkové do Větřní. Některé se také snažily projet starým Plešivcem. Tady se už ovšem projevily první důsledky pasivního odporu některých lidí, otočené, nebo ukryté směrové cedule. Větřní? Tudy. A tak skončil jeden z tanků ve spleti úzkých uliček Plešivce nad náměstíčkem. Dál už zkrátka neprojel.

Ozbrojenci se přesunuli také do Vyšného ke kasárnám české armády. Posádka je odmítla vpustit dovnitř. Podle některých pamětníků se Rusům takto postavil velitel Josef Musil, ten ale už tou dobou sloužil v Písku. „Namísto mne tady velel Stanislav Vít, ale ten už možná ani nežije,“ uvedl pro Českokrumlovský deník Musil. A tak ruské vojsko zčásti vyrazilo na Boletice a Horní Planou, zčásti začalo bivakovat ve vyšenských kopcích a část vytvořila základnu v místech dnešního parkoviště v Jelení zahradě.

Tam bývalo tehdy autobusové nádraží.

Přes den byli ruští vojáci ve Vyšném prý docela zticha, ale v noci bylo ze zámecké věže vidět světla, jak se u lesa přeskupují.

V kůře stromů po nich za dva týdny zbyly vyřezané vzkazy, nápisy typu SSSR, KSSS, monogramy, vyjeté koleje, ale jinak prý docela uklizeno.
Své nápisy psali také Češi a to prakticky ihned po vjezdu vojsk do města. Jeden z prvních byl adresovaný zesnulému vůdci Komunistické strany Sovětského svazu, Vladimíru Iljiči Leninovi: „Lenine, vstávej! Brežněv se zbláznil!“.