Co přinesl Českému Krumlovu jeho zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO? To se ptá například jeden ze čtenářů Českokrumlovského deníku Jan Foltin a připomíná několik nevýhod současného stavu: vysoké ceny v centru města, kvůli kterým jezdí občané raději nakupovat do Českých Budějovic, podprůměrné výdělky lidí pracujících v cestovním ruchu a další.

Odpovědí mu může být 290 milionů korun, které s největší pravděpodobností v dohledné době město získá, mimo jiné právě proto, že je na listině UNESCO. Peníze půjdou na revitalizaci klášterů v historickém centru v rámci Integrovaného operačního programu.

Konzultant Ondřej Hubáček z ministerstva kultury míní, že pravděpodobnost toho, že Český Krumlov peníze získá, je opravdu vysoká. „Systém výběru je totiž jiný než u většiny operačních programů. Existuje indikativní seznam projektů, které jsou pro čerpání této dotace připravovány dlouhodobě. Na tomto seznamu projekt revitalizace kláštera je a v takovém případě, pokud se žadatel nedopustí nějaké zásadní chyby, dotaci získá. Jak doplňuje starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička, na jihu Čech se takto připravují pouze dvě akce: „V Jindřichově Hradci, pro který je blokováno více než 130 milionů korun, a v Českém Krumlově zmiňovaných 290 milionů.“

Na rozdíl od Regionálních operačních programů, ve kterých je vždy daleko více žádostí o peníze, než je program schopen uspokojit, se Integrovaný operační program připravuje dlouhodobě dopředu už pro konkrétní směry nebo oblasti.

„Jedná se totiž o hodně specifické projekty, o nejvýznamnější památky, objekty nebo i části měst. Jednou z podmínek udělení dotace je i zapsání objektů na seznam UNESCO, což Český Krumlov splňuje,“ dodává Hubáček.

Peníze přijdou z osmdesáti procent z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V tomto případě nebude platit také podmínka, že vše si zájemce o dotaci musí nejprve zaplatit sám a náklady jsou mu později profinancovány.

Podle starosty Českého Krumlova Luboše Jedličky je cílem rekonstrukce takřka čtvrtiny starého historického centra změnit nevyužívaný a z větší části uzavřený areál klášterů pro ekonomicky udržitelné celoroční poskytování kulturních služeb a využít jeho části pro zázemí nově založeného Národního centra exteriérového divadla.

„Chceme také přitáhnout obyvatele Českého Krumlova zpět do historického centra a navíc i vytvořit modelový příklad pro využití podobných areálů jinde v republice,“ doplnil starosta.

Klášter klarisek je majetkem Českokrumlovského rozvojového fondu. Kostel, konvent bekyň, klášter minoritů a zahrady patří Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. Tuto část má město na třicet let v pronájmu a platí za ni jeden milion korun ročně. Nyní předkládá řádu křižovníků žádost o to, zda by nezvážil možnost prodeje tohoto majetku městu.

Související projekty jsou Centrum studijních pobytů na prvním nádvoří zámku ve Sloupové síni. Projekt lávky do Myší díry a Městského parku a rehabilitace náplavky Vltavy v délce 800 metrů od Lazebnického mostu až po pivovar.

S projektem také úzce souvisí vybudování nového otáčivého hlediště, které by nahradilo stávající a sloužilo z části jako experimentální scéna chystaného centra exteriérového divadla.