Sportovní zóna na Chvalšinské ulici má v sobě velký potenciál pro rozšíření a modernizaci. Komplexnímu řešení celého prostoru zatím brání nedořešené vlastnické vztahy. Tak je zatím nutné postupovat krok za krokem.

 

Řešení celku

Kromě města mají ve sportovní zóně na Chvalšinské své pozemky, ale i další majetková práva, jiné subjekty a sportovní organizace, jako například volejbalisté nebo zázemí hokejového Slavoje. „Toto místo se musí pro rekonstrukci brát jako ucelené území, a to zatím není jednoduché,“ upřesnil starosta města Luboš Jedlička. Podobně jako v případě sanace skalního masivu Pod skalou, je i tady nutný konsensus právě v ohledu pozemků i majetku na nich.

Vedení Českého Krumlova chce totiž například na místě letního kina vystavět novou všesportovní halu, místo starého nový zimní stadion a další vylepšení. Vše zakomponované jak do protipovodňových opatření na říčce Polečnici, tak i vystavěné ve stylu jakési vodní sebeobrany.

Město sestavilo i speciální komisi, která se Chvalšinskou zabývá. Základním úkolem je pro ni zatím získání dalších podkladových materiálů.

Město nyní vydalo 300 tisíc korun na zapláštění jedné z otevřených stěn zimního stadionu na Chvalšinské. Dalších 400 tisíc pak odsouhlasili zastupitelé ještě na výměnu kotle a topného systému zimního stadionu.

 

Plášť je třeba

Postupné zapláštění, tedy uzavření původně kompletně otevřeného prostoru, který kryla pouze střecha, je nutné.

„Vzhledem k tomu, že hokejové oddíly začínají trénovat už na konci srpna, jsou režijní náklady na zaledování otevřené plochy obrovské,“ konstatoval k věci ředitel městské společnosti Pro-Sport Martin Tomka.

Dosavadní výpočty ukazují, že výdaje za postavení stěn zimního stadionu, se ukazují jako dobré investice, vhledem k šetření energií.

Nejen zima, ale i teplo, jsou na zimním stadionu důležité a jakkoliv může termín kotle v těchto místech působit nepatřičně nebo ryze fanouškovsky, není tomu tak. I tady jsou prostory, které je nutné vytápět. Původní kotel má za sebou desítky let života a je to na jeho funkčnosti už znát.

„Já jsem se tam byl osobně podívat a v první chvíli jsem myslel, že tam mají milíř, jak jím prosakoval kouř,“ přiblížil starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička. Aby kotel mohl vůbec fungovat, musí se prakticky každoročně plátovat a zatěsňovat navařovanými železnými pláty.

„Nepůjde jen o výměnu kotle,“ uvedl Martin Tomka s tím, že právě včera absolvoval jednání o případném dodavateli. „Souběžně s kotlem se totiž musí měnit i teplovodní vedení v zemi nebo topná tělesa.“