Žák praštil rukou do okna a ještě si za to vydělal od hornoplánské základní školy 500 korun. Při demolici cizího majetku se totiž zranil a škola musela žáka odškodnit. Na podobné případy jsou školy zvyklé odjakživa. Děti se prohánějí po třídách, připravují na sebe nejrůznější pasti nebo se jednoduše zraní při nějaké potyčce. Úrazovost dětí je podle zakladatele společnosti Dětství bez úrazů Jiřího Kostnera na Českokrumlovsku sice o něco menší než ve většině okolních okresů, přesto je stále co zlepšovat.

„Je to spíš odraz bezduchého lítání o přestávkách a podobně,“ zmínil ředitel Základní školy T. G. Masaryka Český Krumlov Vlastimil Hlásek. Masarykova škola je známá svým sportovním zaměřením, není proto divu, že nejvíce úrazů je sportovního charakteru. „Hodin tělocviku a tréninků tu máme daleko víc než ostatní školy. Mladá generace není tolik odolná, například z bruslení si odnáší různé pohmožděniny nebo třeba i natržené obočí. Nejedná se ale v žádném případě o nic vážného,“ řekl Hlásek.

S nejhoršími pocity Hlásek vzpomíná na asi deset let starý případ, kdy si děti hrály s injekční stříkačkou a jeden si jí píchnul do oka.

K nejčastějšímu zranění při sportovním vyžití dochází i na Základní škole Za Nádražím Český Krumlov. „Nedá se říct, že by byla situace horší, nebo lepší než dříve. Spíše slábne fyzická zdatnost dětí. Nejčastěji to odnáší prsty při chytání míče,“ souhlasí tělocvikář Jan Vopat.

Rozumnější děti

O něco lepší situace logicky vládne na středních školách a gymnáziích. „V tělocvičně se někdy něco stane, ale je to výjimka. Řekl bych, že si spíš občas něco udělají samotní učitelé nebo uklízečky,“ řekl zástupce ředitele Gymnázia Č. Krumlov Václav Dolanský.

Mateřská škola

Zranit se dítě může i v mateřince, ale učitelky potvrzují, že to také není příliš častý jev. „Stane se vzácně, že se děti odřou nebo škrábnou. Rodiče jsou v těchto případech rozumní a chápou, že dvě učitelky nezamezí tomu, aby nějaké děcko nezakoplo,“ uvedla Iva Vejvodová z Mateřské školy Křemže.

„Vloni si tu klučina zlámal ruku,“ zavzpomínala Vejvodová na jeden z nejhorších případů. „Ve školce mi kamarádka škubla rukou a zlomila mi ji. Pak jsem na tu ruku ještě spadla v jídelně,“ zmínila jeden ze svých úrazů žákyně Bára Malíková ze Základní školy Za Nádražím.