Regulační poplatky jsou nejen v nemocnicích od Nového roku minimalizovány pouze na poplatek za pohotovost a podobně jako jinde v republice, také na Českokrumlovsku se názory na toto opatření různí.

Jiří Bauer z Plešovic při včerejší návštěvě nemocnice míní: „Jsem pro to, aby poplatek 30 korun zůstal. Mě to neohrozí. Ti, co o tom rozhodují, pak stejně ty peníze vezmou zase někde jinde. Jestli my nyní nedáme tu třicetikorunu, tak nám v dalších letech uberou na důchodech. Podle mě je to začarovaný kruh, vysloveně je to blbost! Raději bych zaplatil, než aby mi peníze nějakou cestou sebrali z důchodu. Raději taky zaplatím třicetikorunu, když si poslanci nebudou neustále přidávat na platech."

Pacient Jiří Hron z Českého Krumlova je ale potěšen, že třicetikoruny ušetří: „V posledních letech jsem chodil často k lékařům. Aspoň mi teď něco zbyde."

Ředitel okresní nemocnice Jaroslav Šíma řekl: „Od 1. ledna vybíráme jen regulační poplatky 90 korun za pohotovost. Částky, které jsme získali díky třicetikorunovým platbám, nám nyní kompenzuje úhradová vyhláška pro nemocnice."

Takzvaná úhradová vyhláška, kdy určité peníze protečou přes zdravotní pojišťovny k lékařům a do nemocnic, vyváží jejich rozpočty pouze částečně.
Karla Kolouchová, metodička z českokrumovské nemocnice, si proto posteskla: „Přestože dostaneme místo doposud vybíraných třiceti korun kompenzace, zdravotním pojišťovnám potom zase budou chybět peníze, které by nám mohly poslat na inovace a investiční a provozní zlepšení chodu nemocnice."

Když se totiž sečtou regulační poplatky za uplynulé dva roky, dostaneme se k nijak malému číslu. Podle ředitele Jaroslava Šímy to vychází okolo 16 milionů korun: „V roce 2013 jsme vybrali přibližně deset milionů korun. Tehdy se však platil ještě také regulační poplatek ve výši jednoho sta korun za každý den hospitalizace. V loňském roce krumlovská nemocnice měla díky třicetikorunovým a devedesátikorunovým poplatků asi šest milionů korun, jež využila v rámci rozpočtu na provozní náklady."

Nyní navenek sice ušetří pacienti a náklady ponesou zdravotní pojišťovny, přesto na věc mají lidé různé názory. Třeba Jiří Hron, který se do špitálu dostal na Vánoce se zápalem plic, si pochvaluje: „Starají se tady o mě dobře. Samozřejmě, že nemusím platit za hospitalizaci narozdíl od toho, jak to bylo předloni. Jako cukrovkář a často operovaný člověk, který chodí často k lékařům a má hrozně zničené klouby, jsem každý měsíc vydal za léky a poplatky desetinu důchodu, někdy i více."

Jan Krotký z Vyššího Brodu se přidal: „Přišel jsem vyzvednout v krumlovské nemocnici svoji matku. Moji rodiče patří k těm, kteří si stěžovali na to, že při každé návštěvě lékaře museli platit. Nyní je pro ně lepší, že se třicetikorunové poplatky zrušily. Jsou raději, pokud se peníze v daňovém nebo důchodovém systému přerozdělí jinak."
S poplatky neměl naopak problémy Jaromír Homola z Lipna nad Vltavou: „Mně to vůbec nevadilo. Přišlo mi placení pro toho, kdo mě ošetřoval, transparentní. Myslím, že to byl přínos pro nemocnice nebo ambulance. K plošnému zrušení nemuselo vůbec dojít, ale je to věc dohody."

Primář Jindřich Florián je jednoznačně pro zachování regulačních poplatků. „A to i přesto, že jsem sociální demokrat. Už od tehdy, když se rušil na přelomu let 2013 a 2014 poplatek za hospitalizace. Je však pravdou, že stokoruna za hospitalizaci na den byla diskutabilní. Tato částka měla být citlivější k dětem nebo důchodcům. Poplatek za hospitalizace měl být zachován, ale limitován počty dnů v roce. Byl bych pro vytvoření systému sociálně přijatelných tabulek těchto plateb. Například uhradit poplatek za poskytování lůžkové péče třeba 60 korun za den. Třicetikorunové poplatky bych jednoznačně zachoval. Jsem rád, že letos zůstalo alespoň těch 90 korun za pohotovost."

Autor: Pavel Pokorný