Být bez práce jeden dva měsíce a mít před sebou vidinu nejistoty na příštího půl roku, nemusí být nic příjemného. Být bez práce pět nebo deset let s podobnou nejistotou před sebou, už určitě nikomu nic dobrého nepřidá. Ani na psychice, ani na penězích.

„Nejdříve jsem byla na mateřské a vzhledem k tomu, že mé dvě děti mají astma, musela jsem se o ně dlouhodobě starat, takže dnes třeba vůbec nedokážu ovládat počítač nebo nesplním spoustu požadavků některých firem,“ upřesnila včera samoživitelka Marcela s tím, že původní kvalifikace už jí dnes prakticky není k ničemu a zbývá jí možná tak maximálně práce typu úklidu. Takových případů je prakticky v každém regionu několik desítek.

Po dva roky se snažil pro lidi v podobné životní situaci najít práci projekt Cesta ke změně. Ten se nyní chýlí ke konci a přichází doba vyhodnocení výsledků. Ale nad budoucností a případným opakováním takové akce se zatím vznášejí otazníky. Jak uvádí koordinátorka českokrumlovského Centra sociálních služeb Ingrid Jílková, projekt se týkal lidí, kteří se na trhu práce nemohli dlouhodobě uplatnit ať už tím, že mají jen základní vzdělání, nebo nedokončený výuční list, případně zdravotní nebo sociální problémy.

„Velmi často se v takových případech na sebe problémy těchto lidí nabalují a kumulují. Přijdou o zaměstnání, na to zpravidla navazují rodinné problémy, poté přichází ztráta iluzí a nedostatek peněz,“ upřesnila včera Jílková s důležitým dodatkem: „Zaměstnavatelé mají ještě do konce července možnost získat právě na tyto lidi mzdový příspěvek ve výši až 9,5 tisíce korun měsíčně.“

Za celou dobu, kdy projekt Cesta ke změně probíhal, tedy od května roku 2006, pracovalo Centrum sociálních služeb a českokrumlovský úřad práce celkem s 61 lidmi. Pro 27 z nich dokázali organizátoři najít zaměstnání. Toto číslo ale není konečné, protože projekt dobíhá ještě do prázdnin. Kromě skupinových setkání byla nedílnou součástí i individuální spolupráce s klienty. To vše dohromady jim pak pomáhá odstartovat novou životní etapu a vymanit se ze starých stereotypů nebo beznaděje.

Komu a za kolik

Jak se dostanou do podobného koloběhu? Není to zas tak těžké. Stačí nedodělat školu, zranit se a mít z toho dlouhodobé následky, na které se ale nevztahuje invalidní důchod, mít dlouhodobě nemocné děti a podobně. „V extrémním případě se jednalo například o lidi, kteří byli 12 let bez práce,“ přiblížila Jílková. Takoví lidé ať už jsou odtrženi od běžného pracovního života z jakéhokoliv důvodu, ztratí za tak dlouhou dobu prakticky všechny pracovní návyky běžné u ostatních.

Cestu ke změně společně financovaly Evropský sociální fond a náš státní rozpočet. Tento dvouletý projekt stál v jižních Čechách kolem pěti a půl milionu korun. Pro Českokrumlovsko z něj bylo vyčleněno něco přes dva miliony korun a občanské sdružení ICOS, přesněji jeho pracoviště Centrum sociálních služeb, jsou v tomto případě partnerem spolupráce na projektu. Hlavním příjemcem dotací bylo českobudějovické občanské sdružení Mesada.

Opakování? Kdo ví?

„Podobné projekty mohou uchazečům hodně pomoci a byly bychom moc rádi, kdyby se něco podobného zopakovalo,“ konstatovala včera Jindra Vávrová z českokrumlovského úřadu práce. To ale bude možná problém. Podle Ingrid Jílkové zatím žádné evropské ani jiné granty na případnou další Cestu ke změně vypsané nejsou. A nestalo se tak už rok a půl.

Podle údajů českokrumlovského úřadu práce bývá v průměru jeden uchazeč zařazen v evidenci úřadu 523 dní, tedy téměř jeden a půl roku. Většina lidí si zaměstnání najde do tří měsíců. Od tří do dvanácti měsíců na úřad práce docházelo už jenom 619 lidí. „Déle než rok až do dvou let zůstalo v evidenci 239 osob. A více než dva roky 497 lidí. To jsou muži a ženy, kteří si práci najdou už jen stěží,“ sdělil vedoucí oddělení trhu práce Luboš Mlčák.