Osobní data, jako jsou jméno a příjmení, adresa, telefonní číslo, email, popřípadě název firmy, její IČO a DIČ jsou velice citlivé údaje, které se dají velice snadno zneužít i proti svému majiteli a bez jeho vědomí. Přesto se mnoho lidí velice často diví, kdo všechno má k jejich osobním údajům přístup.

„Volali mi z jedné banky, že mi nabízí kreditní kartu a jestli nemám zájem o více peněz a jestli se nechci sejít s jejich obchodním zástupcem,“ popisuje čerstvý zážitek českokrumlovský občan pan Zdeněk. „Sešli jsme se, sepsali žádost, zástupci jsme předal kopii svého občanského průkazu a potvrzení o výši měsíčního příjmu. Kde ale vzali mé telefonní číslo, to mi nedokázali říci,“ dodává. Po týdnu přišla z banky zamítavá odpověď, ale pan Zdeněk znejistěl, protože jeho osobní data už měl v rukách někdo cizí a nyní nevěděl, kde jsou a co s nimi bude dál. „Nikde jsem telefonní číslo, na které mi z banky volali v souvislosti se svým jménem nezveřejňoval, stejně tak málokdy vykládám své příjmení. Tak, jak to, že v bance všechno znali?“

Podle mluvčího Citibank Europe Pavla Vlčka jsou v případě zamítnutí kreditní karty vyžadované podklady v souladu se zákonem stanovenými podmínkami v co nejkratší době skartovány. „Pokud již nedošlo ke skartaci podkladů a žadatel je chce vrátit, samozřejmě mu je můžeme zaslat. Nicméně, tento požadavek není obvyklý.“

Čísla, která se využívají pro akvizici klientů prostřednictvím telemarketingu, se podle Vlčka obecně získávají dvěma způsoby: Prvním z nich je nákup databáze kontaktů od jiných subjektů, druhým je náhodné vygenerování telefonního čísla počítačem.

To nevysvětluje případ, kdy číslo klient nikomu nedal a stejně jej s obchodní nabídkou osloví telemarketing naprosto osobně, tedy jménem.

A kdo zaručí, že ke skartaci opravdu dojde a banka kopie občanských průkazů neprodá dál, jako někdy koupila i vaše telefonní číslo? „Záruka je v tom, že nám to nařizuje zákon a my se jím řídíme,“ doplnil Pavel Vlček.

Databáze telefonních čísel si banky kupují a poskytují zcela standardně. Tento obchod je také ošetřen zákonem. Pokud se podle mluvčího Vlčka telefonní kontakt vyskytuje ve veřejně přístupné databázi, je možné jej také využít.

Pokud by však při prvním telefonickém kontaktu fyzická osoba nesouhlasila s využitím svých kontaktních údajů, nemůže jakákoli instituce danou osobu touto cestou kontaktovat.

Denisa Salátková z oddělení externí komunikace Poštovní spořitelny tato slova potvrzuje: „Kopie občanského průkazu, respektive dokladu totožnosti jsou součástí úvěrového spisu. Kopie dokladů označené souhlasem klienta s pořízením fotokopie jsou uloženy po celou dobu smluvního vztahu ve spisu klienta. Stejně tak pokud byly od klienta převzaty doklady prokazující výši jeho příjmu, jsou uloženy ve spisu klienta po celou dobu. Pokud by se jednalo například o originály výplatních pásek, mohou být klientovi vráceny,“ vysvětlila včera Českokrumlovskému Deníku. V případě, že úvěr není schválen, jsou podle Denisy Salátkové všechny doklady uloženy současně se zamítnutou žádostí o úvěr v archivu banky v souladu s archivačním řádem a po určité době je banka skartuje.

Jak se shodují odborníci, nejnebezpečnější je nechávat svá osobní data ležet ladem volně na internetu.