„Utrpěli jsme dotaci,“ řekl včera se šibalským úsměvem a s nadsázkou starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák v narážce na to, kolik je s vyúčtováním a správným provedením různých dotačních titulů spojeno práce.

Vyššímu Brodu se ovšem podle starosty administrace opravdu vyplatila. Během posledních let si mohlo město Vyšší Brod vyčerpat z evropského dotačního programu Infrastruktura pro životní prostředí 14,6 milionu korun.

„Peníze jsme použili na vodní zdroje, přesněji na pět nových vrtů a na rekonstrukci úpravny vody,“ vyjmenoval včera Zálešák s tím, že i když byl kolaudační termín stanoven na dobu nedávnou a kompletní ukončení celé akce proběhne v letošním červnu, vše začalo už za bývalé starostky města Marie Ederové.

Celkové náklady na tyto práce byly podle starosty 19,4 milionu. Státní fond životního prostředí České republiky přispěl dvěma miliony a Vyšší Brod si doplatil 2,9 milionu korun.

Ach, ty podíly

Čtyři sta tisíc korun získaly z Evropy Loučovice na svoji marketingovou studii Divoké Vltavy v loňském roce. „Nyní podáváme žádost o dotaci na čističku odpadních vod, na kterou je rozpočet přes 60 milionů korun, “ okomentoval situaci starosta Loučovic Pavel Sládek.

Problém ovšem podle něj spočívá ve finančních spolupodílech. To je kámen úrazu a někdy i doopravdy utrpení především u malých nebo nemajetných obcí. Dotace totiž málokdy bývají stoprocentní a žadatel musí dodat k evropským penězům i svoji část. Ale kde ji sehnat? Zatímco velká města mohou prodat část svého majetku, nebo se jím zaručit na úvěr, malé obce jsou v tomto případě často ve slepé uličce.

„Nebyl by problém žádat, ale kde brát na podíly? Nehledě na to, že některé akce se musí nejdříve profinancovat a teprve zpětně možná dostanete dotaci,“ posteskl si starosta Sládek.

Region

Na čtyřicetimilionové dotace z evropských programů už si sáhly i polipenské obce v dávné dotační historii před zhruba deseti lety při stavbě cyklotrasy propojující prakticky celý jeden břeh Lipna. S menšími částkami uspělo několik obcí například při žádostech podporujících ekologická vytápění.

Samotné Lipno nad Vltavou získalo z programu PHARE peníze na lanovku. „Je to už také dávno, ale tuším, že jsme získali pět milionů, přičemž samotná stavba stála kolem třiceti milionů korun,“ doplnil včera starosta Lipna Zdeněk Zídek.

Č. Krumlov získal z Evropské unie zhruba dva miliony na tři projekty. Největší část peněz investovalo město na využití solárních kolektorů na střeše městského úřadu. Ostatní peníze byly určeny pro přeshraniční spolupráci s Lincem.