Slyšeli jste někdy o dračích koních? V prastaré Turkménii se říkávalo, že jsou to otcové všech koní. Achal Teke, kůň odchovaný v oázách a pouštích kočovným kmenem Turkmenů, je plnokrevník možná té nejstarší krve. Jeho krev koluje v žilách anglického plnokrevníka, orlovského klusáka, trakénského koně a jiných.

Před pěti lety podnikla česko–ruská rodina Novotných zdlouhavou cestu z Ruska do Čech, přímo do Hořic na Šumavě, kde se zabydlela. A právě zde chová koně Achal Teke. Cílem manželů je dostat a prosadit koně v českých vytrvalostních závodech, drezúře, skocích a jiných disicplínách. „Věděl jsem, že dostat naše koně do soutěží bude těžké. Myslím, že když tomu dáme čas, tak se to podaří,“ říká Alexandr Novotný. Stavba tohoto koně je jiná. Postava působí velmi lehce a štíhle, kohoutek je výrazný. Jeho krk v určitých polohách připomíná jelení, i chování je jiné. Pokud má neustálou péči, jeho povaha není problémem, ale musí vědět, kdo je jeho pánem. Potřebuje také zvláštní péči. „Pokud chceme udržet kvality pouštního koně, musíme prostředí chovu přizpůsobit takovému, ve kterém žil více než 2000 let. Možná to je důvod, proč jsou tito koně tak dokonalí,“ vyprávěl chovatel. Turkmenistán, Kazachstán, Uzbekistán, suché země, horko, málo hmyzu, takové je původní místo jeho života. Jak ale snáší jihočeské podnebí? “Podmínky pro chov jsou složitější. Je tu hodně vláhy, na kterou koně nikdy nebyli zvyklí, proto mohou ve výběhu setrvat jen pár hodin. Počasí má značné výkyvy, musíme koně balit do dek a chránit je před zimou, s mouchami se ovšem musí srovnat sami, i když jejich velice tenká pokožka to nesnáší nejlépe.“

V Turkménii byli koně uctíváni, dokonce tam bylo povinností vlastnit pět koní na rodinu. Za vlády Sovětského svazu byli tyto koně téměř vyhubeni, ve světě jich tehdy zbylo jen na 700 kusů. A dnes? “V Německu a v Holandsku je legální připouštět klisny hřebci Achal Teke, i do závodů se mohou zapojit. Lidé začínají oceňovat kvality tohoto koně,“ říkají Saša a Elena Novotných, kteří vlastní pět desítek koní, z toho několik hřebců pod přísným řádem a každodenním tréninkem. Trénink a péče o koně je 24hodinovou radostí. „Čerstvě narozené hříbě by mělo první přistát na hrudi majitele, až pak na zemi,“ říká Elena. „A od té chvíle se trénuje a tvoří vztahy mezi koněm a majitelem.“ Stejně jako v minulosti lidé v Čechách chovali kvůli teplu krávy doma, tak i koně v zemích jako Baktria, Parfa, Nisa žili s lidmi, čímž se mezi nimi vytvořila pevná pouta. Kůň defacto plnil funkci psa. Po 3000 let byl vychováván tak, aby se držel pána, ne stáda. Když při válce spadl jezdec, kůň ho bránil.

„Rychlost je jeho obzvlášť silná disciplína. Život Achal Teke v extrémních podmínkách ho úžasně zdokonalil. Nad zdejšími koňmi má navrch a my se snažíme to dokázat,“ řekl Alexandr. „ Podle bájí se jim už po několik tisíciletí říká Nebeské koně a my věříme, že ta spojitost tu je.“

Miroslav Kutlák