Hodování ve stylu dávných předků bylo novinkou Kaplických formanských slavností, kterým o víkendu skvěle přálo počasí. Z množství jídel, která opravdu přicházela na stůl vrchnosti i prostého lidu ve středověku, zbyly jenom hrachová kaše, pohanka, jáhly či čočka a něco medu. Po ostatním, zejména po dobrotách z masa, se jenom zaprášilo.

„Mnozí totiž u pohanky a jáhel nevěděli, co to je, a tak si to třeba mazali na chleba. Ale z masa a prasečích hlav nezbylo vůbec nic,“ říkal včera spokojeně ředitel Kulturního a informačního centra v Kaplici Josef Sejk. Například do medu si lidé ve středověku namáčeli pečivo, ale i slaná jídla. To byla jedna z množství zajímavých informací, které se návštěvníci dozvěděli, pokud si nenechali ujít hlavní sobotní historickou scénku S formany u jednoho stolu.

Přepadení povozu

Po přepadení formanského vozu převážejícího sůl se strhla bitka a posléze se všichni její aktéři přesunuli do krčmy pod hlavním pódiem v městském parku. Tam se návštěvníci krčmy pustili do nefalšovaného hodování, které pokračovalo i po příchodu družiny pána z Pořešína. Přihlížející návštěvníci se dozvěděli, co tehdy jedl prostý lid a pod čím se prohýbaly stoly vrchnosti a kupodivu se zdálo, že jim ani příliš nevadilo, že se na kuřátka, kachničky či křepelky a hodující účinkující jenom dívají. „Scénka je dobrá. Dobře na sebe navazuje a působí přirozeným dojmem. Akorát zvuk je občas přetažený. Něco bych si také dal, ale moc jim nezávidím, protože stejně moc nejím,“ konstatoval například Miroslav Kohoutek z Kaplice.

Šermíři lákají

„Chuť mám. Ale skočili jsme si sem jenom na oběd a zase hned musíme do práce. Slavnosti se mi líbí,“ ohodnotil dění v městském parku pracovník ve stavebnictví Jaromír Šerý z Č. Budějovic.

S programem a průběhem slavností byli návštěvníci vesměs spokojeni. „Já se vždycky těším na slavnosti nejvíc kvůli šermířům. Líbilo se mi to a ještě se na ně přijdu podívat znovu večer,“ pochvaloval si jedenáctiletý Roman Ešpander z Kaplice. „Chodíme sem každý rok. Jsme spokojeni. Jsme rádi, že se tu něco dělá pro děti,“ dodal i jeho otec stejného jména.

Kulturní program plný muziky pokračoval až do jedné hodiny v noci. A kdo zatoužil také po trochu toho adrenalinu, mohl si ho užít na trampolínách nebo opravdu pozoruhodných pouťových atrakcích.

Spokojenost

Dojem, že se lidé dobře bavili, si v neděli odnášeli i pořadatelé. „Neslyšeli jsme žádná slova kritiky. Mezi největší atrakce patřilo třeba kování koně, takže děti mohly spatřit, jak se vyrábí podkova a provádí celé kování. Obrovský zájem dětí i dospělých v pátek vzbudilo chytání kaprů v kádi holýma rukama. Jeden asi třináctieltý chlapec chytil minimálně šest kaprů. Také jsme ven z kádě tahali jednoho klučinu, který do ní spadl,“ líčil Josef Sejk. „A v pivním stanu až do noci vydržely téměř tři stovky lidí. Přesto se kupodivu nic nepřihodilo ani nic nerozbilo.“