Idea a projekt sice nejsou nejnovější, ale souhra okolností už několikrát zasáhla a vybudování parku zabrzdila.

Podle Petra Apfelthalera z českokrumlovského odboru životního prostředí přišla první pomoc z naprosto nečekané strany. „Paradoxně nám pomohly povodně v roce 2002. Po nich totiž zůstaly zahrádky, které v tomto území dříve byly, poničené a jejich majitelé už neměli příliš chuť je obnovovat,“ upřesnil včera Apfelthaler.

Voda a most

Voda je stále nedílnou součástí Jelení zahrady. Do konce šestnáctého století se v těchto místech rozléval rybník, který tvořil podstatnou část obranného systému města. Nynější Latrán, přesněji ulice podél Pošty k Budějovické bráně, pak je vlastně pozůstatkem hráze tohoto rybníka. Co se budoucí vize parku týče, pak by měl být zachován charakter vodního sadu, který v těch místech historicky býval po zrušení rybníka. Kromě stromů by tady měly být vysázeny i bahenní nebo vodní rostliny.

Tento prostor je také ve hře i kvůli možnému přesunu mostku z Chvalšinské (Čk Deník 27. 3. 2008). Město by jej rádo vidělo spíše mimo tok říčky, ale památkáři mají opačný názor. „Most bez cesty a bez vody je poměrně absurdní záležitost. Navíc by se stěhoval dovnitř památky světového dědictví UNESCO, a to by asi zřejmě vyžadovalo konzultaci s Centrem světového dědictví,“ uvedl náměstek památkového ústavu Vlastislav Ouroda.

Celý článek hledejte v Českokrumlovském deníku dnes, v pátek 28. března.