Část kanalizace města není vedena v žádné dokumentaci. A to je problém.

„Jedná se především o dešťovou kanalizaci, která se zčásti budovala v různých akcích Zet za minulého režimu v šedesátých a sedmdesátých letech,“ přiblížil problematiku vedoucí odboru investic Lumír Luštický a dodal: „Město se obává možnosti havárií v těchto nezakreslených sítích.“

Nyní se začíná pracovat na analýze toho, kde jaké potrubí je, v jakých profilech, v jaké kvalitě a technické charakteristice.

Vzniká tak územní studie pro odvodnění území Českého Krumlova. Ta je nutná i z finančních důvodů. Aby mohlo město žádat o dotace na rekonstrukce a stavby kanalizací a vodovodů, které jsou v majetku Českého Krumlova, musí mít zpracovanou právě takovou studii.

Zjednodušeně řečeno, jedná se o určitou formu územního plánu se specializací pouze na tyto inženýrské sítě.

 

Pomohou počítače

Součástí analýzy jsou i speciální počítačové programy. Díky tomuto softwarovému vybavení lze simulovat i určité momenty, které mohou v městské kanalizační síti teoreticky nastat.

Rozbor a analýza zahrnuje splaškovou i dešťovou kanalizaci.

„Můžeme například zjistit, co se stane, když se na starou síť napojí nová větev kanalizace, dejme tomu z nově plánovaných rodinných domků,“ upřesnil Luštický. Takto se skrze počítač zjistí, zdali starší síť zatížení unese, nebo ne. Tomu se pak budou muset stavby nových sítí přizpůsobit.

 

Čistička

Věc má ale i další pokračování s výhledem na čističku odpadních vod. Čistička, na kterou je město doposud napojeno, patří papírnám. Do ní jde veškerá odpadní voda a kanalizace z města. „Vedeme jednání s novým majitelem Jihočeských papíren,“ upřesnil starosta Luboš Jedlička k teoretické možnosti, že by město čističku případně odkoupilo. „K tomu potřebujeme ale odborné posudky a doporučení a spočítané i kapacity do budoucnosti.“

Pokud by z budoucích posudků vyplynulo, že by pro město bylo výhodnější postavit čističku novou a vlastní, pak by se mohlo ubírat i touto cestou.