Polní pych kvete stále i téměř dvacet let po sametové revoluci. O tom vědí své zemědělci na Českokrumlovsku, kde právě skončila sklizeň brambor. „Lidé chodí krást brambory z řádků. Stejně tak kukuřici, kterou lámou v řádku, a možná i makovice,“ přitakala technička bramborárny Zemědělského družstva Netřebice Věra Marešová. „Jisté je jenom to, co je pod zámkem, takže například v bramborárně už tito zlodějíčkové nemají šanci,“ dodala.

„Letos jsme nikoho nenačapali, viděli jsme jen rozkopané řádky,“ řekl hlavní agronom ZD Netřebice Jan Cína. „Loni jsem nachytal nějaké děti, které přede mnou utekly do kukuřice. Zbyly tam po nich dva plné pytle a košíky. Ovšem mnohem větší problém představují zloději železa,“ podotkl. V Dolním Třeboníně se letos bramborové pole rozkládalo nedaleko husté vesnické zástavby, takže od polního pychu uchráněno také nebylo.

Potmě za pychem

„Chodíval jsem se tím směrem podívat. Za tmy bylo vidět, jak se to tam hemží – tamhle stín, tuhle stín. Ale velké škody jsme neměli,“ konstatoval předseda ZD Dolní Třebonín Jan Rytíř, který rovněž neopomněl podotknout, že mnohem větší škody páchají zloději kovů, kteří proniknou do areálu družstva.

Odpovědi přistižených zlodějů bývají někdy pozoruhodné. „Nachytal jsem v našem hrachu s košíky celou rodinu. Na dotaz, co tam dělají, živitel rodiny odpověděl: My tu hledáme houby,“ kroutil hlavou soukromý zemědělec z Přísečné Václav Perník mladší. Perníkovi si s lidmi, kteří si chtěli na cizím přilepšit zadarmo, letos užili. Z porostů je nestačili vyhánět. „Do pole nám chodila řada lidí olamovat veliké makovice. Byli mezi nimi i lidé, které jsme znali. Někteří se styděli a omlouvali se, jiní byli drzí. Mnozí si dokonce neuvědomovali, že dělají něco špatného. Na máku jsme utrpěli škodu za desítky tisíc korun.“