Cvičení Labe – Vltava čeká konkrétně města Český Krumlov, Rožmberk nad Vltavou a obec Větřní. Bez vydatné pomoci profesionálních, ale i dobrovolných hasičů by se region v srpnu 2002 decimovaný více než stoletou vodou neobešel. Pomoc hasičů byla pevným pilířem, na který se lidé v nouzi mohli stoprocentně spolehnout. Hasiči pracovali během tří povodňových vln do roztrhání těla nepřetržitě od 6. srpna do poloviny září. Do záchranných prací v regionu se zapojili 403 dobrovolných hasičů a 97 hasičů profesionálních, kteří využívali 133 kusů požární techniky a provedli 1197 zásahů. Pro zajímavost, v té době bylo na Českokrumlovsku evidováno 162 rybníků o celkové výměře 5350 hektarů, které tvořily 3,41 procenta území. Na kilometr čtvereční tak připadalo 1,1 kilometru vodního toku.

Ústředím akcí se stala požární stanice

V době povodní na centrální požární stanici v Českém Krumlově vzniklo ještě operační středisko hasičského záchranného sboru (HZS), které pomáhalo plnit úkoly i ostatním složkám Integrovaného záchranného systému. Tedy Policii ČR, zdravotnické záchranné službě, jejímž zřizovatelem tehdy ještě byla Nemocnice Český Krumlov, a Oblastnímu středisku Českého červeného kříže v Č. Krumlově. „Od začátku přívalových dešťů operační středisko HZS přijímalo informace o meteorologické situaci, manipulačních opatřeních na Vodním díle Lipno, stavu na hlásných profilech sledovaných toků a další a tyto údaje jsme předávali obcím i zainteresovaným orgánům,“ přiblížil František Mráz, vedoucí oddělení krizového a havarijního plánování. „Během druhé povodňové vlny toto operační středisko přijímalo v průměru 500 tísňových žádostí o pomoc denně. A na žádost povodňových orgánů varovalo obyvatele sirénou,“ doplnil.

Co všechno hasiči během tohoto krizového období museli dělat, se ani nedá vypovědět. Jenom málokterá činnost se obešla bez jejich pomoci a asistence. Dobrovolní a profesionální hasiči uvolňovali vodní toky, zachraňovali lidi, zvířata i techniku z míst ohrožených vodou, prováděli průzkum. Pomáhali při budování stěn a hrází, dopravovali lidi i materiál do těžce přístupných míst. Ale také zajišťovali konstrukce, které hrozili zřícením, čerpali vodu ze zatopených míst, evakuovali ohrožené obyvatelstvo, celkem 1379 osob.

Po čtyři dny na stanici spalo 120 lidí

Požární stanice v Českém Krumlově byla rovněž místem, odkud řídila práce na Českokrumlovsku okresní povodňová komise a po vyhlášení krizových stavů i krizový štáb okresu. „Z naší stanice také třikrát startoval vrtulník Policie ČR k záchranným akcím, směřovala sem a odtud zase vyrážela do terénu vojenská záchranná výpomoc a pomoc hasičů i z dalších koutů republiky. Například čtyři dny tu spalo 120 osob,“ vzpomínal ředitel HZS Český Krumlov Jihočeského kraje Pavel Vejvara. „Směřoval k nám i některý materiál poskytnutý v rámci humanitární pomoci. Ten byl při povodních plně využit, okres proto nebyl závislý na přisunované pomoci, která byla zorganizována později,“ upřesnil.

„Českokrumlovsko bylo první, kam povodně přišly, a stejně tak bylo první, kde odezněly. Spolu s nepoužitým materiálem a osobami na výpomoc jsme poté do ostatních území republiky předali i řadu cenných zkušeností,“ připomněl velitel českokrumlovské požární stanice Pavel Rožboud. Od obří povodně roku 2002 uplynulo pět let, ale neustále ji připomínají vracející se další , naštěstí menší, povodně. Možná jako varování, aby člověk nezapomněl, co rozběsněný vodní živel dovede, a také se podle toho k přírodě a svému okolí choval.

Hasiči v číslech

Na území Českokrumlovska bylo prostřednistcvím HZS zapůjčeno celkem 103 vysoušečů a 20 teplovzdušných agregátů. Škody na majetku HZS v souvisloti s povodněmi dosáhly 767 000 korun. HZS, krizový štáb i obce vyslaly směrem k občanům v regionu 106 výzev k poskytnutí osobní a věcné pomoci. S žádným odmítnutím či neochotou se nikdy nesetkaly.