Na svoji důvěru doplatil Jan Cína z Práčova. Před pěti lety si od dnes již neexistující pražské společnosti nechal zprostředkovat půjčku od České spořitelny. Ze slíbených čtrnácti tisíc korun dostal ale pouze devět tisíc korun, protože provize pro zprostředkovatele, po kterém se záhy slehla zem, činila pět tisíc korun. Celková splátka s úroky teď dělá 24 tisíc korun a zaplatit ji musí do roku 2011. I když se Cína ještě dnes domáhá spravedlnosti, zbývají mu jen oči pro pláč. Podepsal nevýhodnou smlouvu, a není cesty zpět.

„S tím se bohužel nedá nic dělat. Když někdo podepíše takovou smlouvu, tak je jeho problém, že se s ní řádně neseznámil. Řešit se to dá jen občansko právní cestou,“ konstatoval včera krajský policejní tiskový mluvčí Jiří Matzner.

Přišli až do domu

Jak se vlastně vše seběhlo?

„Tehdy přišli ke mně domů, zda nepotřebuji peníze. S matkou jsme byli ve finanční tísni, měli jsme úmrtí v rodině. Mám plný důchod a ten prostě nestačil. Půjčku jsem chtěl využít na dárky k Vánocům,“ vzpomínal nešťastník. „Došlo mi později, že je něco špatně, ale bohužel mi chvíli trvá, než si něco takového uvědomím. Bylo jasné, že je to podvod, ale uvědomil jsem si to až po měsíci. Dal jsem udání na policii, která s tím hrozně dlouho nic nedělala. Nakonec mi tam sdělili, že se ta společnost nedopustila žádného trestného činu.“

Nešťastný muž, pro kterého je takové splácení hodně těžké, si uvědomuje svou chybu. Zároveň ale chce varovat, že se podobně může nechat nachytat kdekdo.

„Připadám si jako v pohádce, kdy přišel muzikant do hospody, chtěl se najíst a oni mu slíbili jitrnici jakou svět neviděl. Nikomu nic nekradu, snažím se žít normálním životem. Nejsem ale asi holt dostatečná celebrita,“ zakroutil hlavou.

Když podvedený zjistil krutou pravdu, rozhodl se tak vysokou sumu nesplácet. Od pojišťovny přišly však upomínky a dopis, že pokud nezaplatí, dostane se do registru dlužníků. Nezbývalo tedy, než vybrat poslední peníze a pustit se do splácení. Mezitím potřeboval půjčku jeden z jeho bratrů, ale ten ostrouhal údajně kvůli neplnění závazků svého bratra.

„Řekli mu, že má bratra, který neplatí, tak nedostane nic. Připadal jsem si jako zloděj. Jako bych někoho okradl. Ta smlouva byla jedna velká lichva a zlodějina.“

Jiří Matzner upozorňuje, že si mají lidé dávat velký pozor na to, co někomu neznámému podepisují. Nejrůznější podvodníci, kteří se snaží okrást lidi na vesnicích nebo menších městech, nejsou žádnou raritou.

„Oni se objeví nárazově a pak je nějakou dobu klid. Přijedou do vesnice, udělají tři nebo čtyři baráky a zmizí,“ dodal Matzner.