Restaurování cenných saní z poloviny 18. století momentálně vrcholí v objektu bývalé konírny na pátém nádvoří českokrumlovského zámku. Pozlacený skvost, na kterém restaurátoři pracovali dva roky, veřejnost prvně uvidí příští týden ve stejné budově v rámci Dnů evropského dědictví.

„Saně patřily Schwarzenbergům a byly používány pro zábavné jízdy dam po císařském dvoře. Pocházejí přímo z Vídně. Nejspíš je používala Marie Terezie, rozená Lichtensteinová. Záznam o saních pochází z roku 1747 a uvádí se v něm, že byly vyrobené v roce 1745,“ uvedla včera Kateřina Cichrová z Národního památkového ústavu.

Jaká je cena zhruba tři a půl metru dlouhých saní? Hodně těžko vyčíslitelná, avšak pohybující se s jistotou v několika milionech korun. Samotné restaurování vyšlo takřka na půl milionu.

„V době, kdy byly saně vystavené ještě za Schwarzenbergů, snažili se je amatérsky ošetřit. Byly natřené lakovým nátěrem, který zakryl původní povrchovou úpravu. Restaurátorům se podařilo druhotný nátěr sejmout a objevit ten původní, což je zlacení pravým plátkovým zlatem,“ řekla Kateřina Cichrová. „Při restaurování se zjistilo, že se saně opravdu používaly, protože mají stopy po opratích,“ dodala.

Mravenčí prací je restaurování hedvábného sametu, kterým byly saně čalouněné, protože hedvábí po letech ztrácí pružnost a je křehké. „Podšívka je původní, a aby čalounění méně trpělo, překrývá se původní textilie průsvitnou tkaninou, která se nazývá krepelína. Ta ji chrání. Ozdoby jsou stříbrné, byly ale již úplně černé,“ řekla Cichrová.

„Na stříbro se používá takzvané gumovadlo. Všechno to očistit je vážně mravenčí práce, což je ale u restaurování textilu normální,“ dodala restaurátorka Radka Kalabisová.

Do Českého Krumlova se saně dostaly po druhé světové válce z Hluboké nad Vltavou. Tehdy byly dovezeny ještě s jedněmi, do kterých se restaurátoři v budoucnu také pustí.

Dny evropského dědictví ale neukážou pouze tento skvost. Poprvé bude k vidění i restaurovaný schwarzenberský kočár. „Použil ho při korunovaci Marie Terezie v Praze kníže Josef Adam Schwarzenberg. V českokrumlovském zámku je dochována naprosto jedinečná kolekce barokních dopravních prostředků, což ví hodně málo lidí,“ upozornila Kateřina Cichrová.

Bohatě zdobené sáně z poloviny 18. století, jejichž restaurování momentálně vrcholí na českokrumlovském zámku, pocházejí z Vídně.

„Na císařském dvoře se konaly různé typy slavností. Například v zimě jezdil průvod asi čtyřiceti saní, které byly obsazené dámami a na kozlíku povoz řídil kavalír. Měli předepsanou trasu z centra Vídně zhruba do Schönbrunnu. Sáně táhl většinou jeden kůň,“ popsala Kateřina Cichrová z Národního památkového ústavu.

„Jízdu pokaždé pořádala jiná šlechtická rodina včetně císaře. Schwarzenbergové ji také někdy pořádali, například v roce 1748,“ dodala. Schwarzenbergové měli ve své stáji čtvery podobné sáně. Na konci 19. století byly převezeny do Hluboké nad Vltavou, kde našly útočiště v bývalé jízdárně. Po druhé světové válce tam vznikla galerie a přitom byla kolekce dopravních prostředků rozdělena.

„Dvoje sáně putovaly do Českého Krumlova. Navzdory svému úchvatnému vzhledu jsou ty krumlovské skromnější,“ usmála se Kateřina Cichrová. Co restaurátoři kutí v těchto dnech v konírně Renesančního domu, přitahuje zvídavé turisty. „Škoda, že mě nechtějí pustit dovnitř. Zajímalo by mě, jakou novinku zámek připravuje, vypadá to totiž pěkně. Příští týden tu ale už nebudu, takže mám smůlu,“ nakukoval přes otevřené dveře jeden ze zvědavců.