Podle pořadatelů, otce a syna Maříkových, to byla jízda pro otužilce. „Je to zvláštní, ale už několik let po sobě se nám stalo, že před sněženkami a po nich je nádherné počasí, ale během soutěže bývá vždycky zima,“ zavzpomínal Václav Mařík starší.
Ovšem návrh Deníku, aby soutěž přejmenovali na Jízdu slunečnic a tím přivolali možná i lepší počasí, s úsměvem odmítá. „To už by nebylo ono.“ Letité Škody Spartak, Trabanty, Opely, MB 1000 nebo vojenské gazíky a několik motorek nejdříve jejich majitelé vzorově seřadili vedle sebe a pak už následoval průjezd slavností bránou a start k jízdě, během které plnily posádky i různé soutěžní úkoly.
„Já mám celkem tři Trabanty, jednoho závodního, jednoho na renovaci a jednoho pojízdného s číslem,“ upřesnil jeden z vyznavačů veteránského koníčka Pavel Hebík. Jeho vedle stojící kolega, taktéž trabantista přikyvoval s tím, že je na tom úplně stejně.
„Ono to ty lidi prostě baví,“ odpověděl další z pořadatelů Václav Mařík mladší na dotaz, proč to ti fandové vlastně dělají. „Navíc je baví pak tak vypulírovaná auta někde někomu ukázat a předvést.“
