Nová přípojka inženýrských sítí, opravy dřevěných truhlářských konstrukcí, podlah a další rekonstrukční práce začnou v nadcházejícím týdnu v českokrumlovské synagoze. Jak včera uvedl ředitel Českokrumlovského rozvojového fondu (ČKRF) Miroslav Reitinger, zahájí se tak první fáze dlouho připravovaných oprav této památky. „Práce pak postupně přejdou k renovacím venkovních ploch, včetně bývalého bytu kantora, který žil v přízemním podlaží synagogy,“ vyjmenoval Reitinger. V této spodní části je plánované sociální zázemí pro návštěvníky, ale i personální zázemí a občerstvení pro turisty.
Opravy se chystají několik let. Synagoga je totiž jedna z mála staveb tohoto typu, která přečkala období světových válek i komunistického režimu bez větší úhony.
Cílem její rekonstrukce je využití tohoto fenoménu k porozumění historie a měla by být koncipována jako jakýsi Dům paměti Českého Krumlova. Synagogu má na 30 let pronajatou od Pražské židovské obce právě Českokrumlovský rozvojový fond, který pro tento účel zřídil projekt S.O.S. Ten by měl podle oficiálních záměrů zachránit tuto jedinečnou historickou památku a navrátit židovské víře její hmotnou podobu jako součást krajiny, ale také zakotvit její místo ve veřejném povědomí.
Kromě projektových a samotných stavebních prací je velmi důležitou otázkou financování. „V současné době využívá fond národní zdroje, nyní je připraveno z Programu městské památkové zóny 300 tisíc korun společně s prostředky fondu,“ uvádí Jiří Rosenkranz z kanceláře straosty Č. Krumlova s tím, že dosavadní snahy získat příspěvek od zahraničních židovských komunit doposud nebyly úspěšné. V těchto pokusech chtějí představitelé ČKRF pokračovat během nadcházejících zimních měsíců. Celý projekt synagogy je součástí takzvaného Třetího meandru, který počítá jak se zvelebením tohoto objektu, tak s rekonstrukcí Městského parku, zahradního domku, který svého času využíval Egon Schiele, růžových zahrad, jižních teras a pochopitelně i v současné době už fungujícího Musea Fotoatelier Seidel.
Historie je krátká
Přítomnost Židů v Českém Krumlově je datována už ve 14. století. Od 17. do 19. století směly žít ve městě nanejvýš tři židovské rodiny. Větší možnosti přinesla Židům až emancipace, během které roku 1855 vytvořili náboženský spolek, o dvacet let později samostatnou obec a nakonec vybudovali i synagogu. Bohoslužby se v ní konaly do záboru Sudet v roce 1938. Nacisté zničili její vnitřní vybavení a krumlovské Židy poslali na smrt do vyhlazovacích táborů. Na sklonku války ji používali k bohoslužbám vojáci americké armády, kteří Krumlov osvobodili. Po nich ji převzal sbor Církve Československé husitské. Od roku 1968 sloužila dlouhá léta jako skladiště. Byly v ní uloženy mimo jiné i vzácné barokní kulisy ze zámeckého barokního divadla.
