Místo velké rožmberské hrobky je stále zahaleno tajemstvím. Pyrotechnik navíc potvrdil větší kumulaci neznámých kovů v podzemí kapitulní síně. Jeden z nejdůležitějších probíhajících archeologických průzkumů v České republice, hledání rožmberské hrobky ve vyšebrodském klášteře, tak zatím odpověděl na historické otazníky jen částečně.

Jak v pátek uvedla Zuzana Thomová z archeologického oddělení Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, právě ukončenou první etapu průzkumu zaměřili archeologové na vytipování neznámých podzemních prostor a hledání výbušnin z 2. světové války, kdy se v klášteře ve Vyšším Brodě shromažďovala umělecká díla z celé Evropy pro zamýšlené muzeum Adolfa Hitlera v Linci (Čk Deník 25. 4. 2008).

„Nyní jsme zjistili celkem 6 dutin, z nichž pouze jedna byla doposud známá. Neznámé prostory byly zaměřeny v severní části presbytáře, kde se údajně v prosinci roku 1902 propadla podlaha do hrobky, ve které byl pohřben Petr Vok z Rožmberka,“ konstatovala k výsledkům Zuzana Thomová.

Celý klášter byl totiž kdysi založen také k tomu účelu, aby sloužil jako rodová hrobka. Jenomže dnes nikdo netuší, kde by měla být. Podle historika Jiřího France se tak stalo kvůli předláždění většiny prostor kláštera. „To proběhlo v 19. století a mnoho náhrobních kamenů tak zmizelo, nebo jsou přemístěny jinam,“ doplňuje Franc.

Kromě takřka celé linie dvanácti generací rodu Rožmberků v hrobce leží několik desítek opatů kláštera a dalších šlechticů spřízněných s Rožmberky nebo s klášterem. Mezi nejslavnější patří popravený Záviš z Falkenštejna.

A tak nyní přichází na řadu technika, která v podlahách a zdivu hledá dutiny. Další z nich našli během předchozích týdnů archeologové ve východním rameni křížové chodby, v kapitulní síni, poté před Vítězným obloukem kostela a v jižní části síňového trojlodí kostela. Problém je v tom, že žádná není tak veliká, aby obsáhla prostory k pohřbení tolika lidí. Existuje tedy vůbec tato hrobka, nebo je pouze legendou?

Archeologové mají v tuto chvíli jistou pracovní hypotézu, podle níž se se stavbou hrobky začalo v místech presbytáře kostela, tedy v prostorách, kde je oltář. Odtud se totiž vždy začínaly kostely stavět. Jenomže jak se kostel i klášter dostavovaly a rozrůstaly, ukázalo se postupem let, že tato původní hrobka bude zkrátka malá. „Pak tedy volili k pohřbům i jiná místa jak v trojlodí kostela, v klášteře, tak třeba ve Svatém Vítu v Českém Krumlově,“ míní archeoložka Zuzana Thomová.

Na základě výsledků měření, stavebního vývoje kostela a písemných pramenů lze již nyní vytipovat místa pravděpodobných vrtů a průniků minikamerou do podzemních prostor. Ty přijdou na řadu později. Nyní se předpokládá, že v presbytáři u severní zdi byl s největší pravděpodobností zaměřen prostor, kde pohřbili zakladatele kláštera Voka z Rožmberka, neboť v době jeho smrti ještě nebyla dokončena výstavba kostela a tudíž ani připravena rodová hrobka.

Záviš z Falkenštejna pravděpodobně leží v kapitulní síni.

Kovy zjištěné pyrotechnikem v podzemí kapitulní síně nemusí podle odborníků nutně znamenat přítomnost munice z druhé světové války.

Jak je ale možné, že podle sto let starých dokumentů, leží v původní malé hrobce pod oltářem i poslední z celého rodu, Petr Vok? Hypotéza praví, že by to mohlo být jednak z toho důvodu, že si to sám přál, ale i víceméně z titulu posledního potomka rodu, ležícího z piety vedle těch, kteří před ním kdysi rod založili.

Jak to ale vše bude doopravdy, to by měly potvrdit nebo vyvrátit další průzkumy, které českobudějovičtí archeologové chystají spustit během nadcházejícího podzimu. Ty už ovšem nebudou probíhat pouze měřením. Na řadu přijdou vrty a minikamery, tedy další epata průzkumů. Tu by měli specialisté zahájit na podzim letošního roku.