Kolem dvanácti set žádostí o příspěvek na péči eviduje českokrumlovský městský odbor sociálních věcí a zdravotnictví. „Z nich je kolem devíti set vyplácených,“ upřesnila včera Zdeňka Pavlyková.

Na Kaplicku využívá příspěvek na péči 408 lidí. Z toho 27 dětí do 18 let věku a 381 dospělých. Mezi nimi je 115 mužů a 266 žen. „Většinou se jedná o starší občany. Ovšem z těchto počtů je osmnáct žádostí ještě v řízení, u nichž se provádí sociální šetření,“ řekla Lucie Bublíková z odboru školství, sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Kaplice. „Příspěvky na péči dostávají také klienti domova důchodců. O to se domovům zkrátily dotace, neboť měly žít právě z těchto příspěvků na péči. Jenomže to se nepovedlo, protože větší díl lidí pobírajících příspěvek na péči žije v domácnostech,“ podotkla.

 

Stupně závislosti

Zdravotně postižení lidé náležející do skupin takzvaného prvního a druhého stupně závislosti se o sebe starají sami s pomocí některé z druhů pečovatelské služby, rodiny nebo pracovníků nějakého sociálního zařízení. Třetí a čtvrtý stupeň závislosti zahrnuje zcela nesoběstačné lidi odkázané na cizí péči.

O nemohoucí maminku se od července stará spolu se svou sestrou například Alena Vosiková z Křemže. Státní příspěvek ale skutečné výdaje a především vynaloženou energii na péči o nepohyblivého člověka v žádném případě nahradit nemůže. Přesto se obě sestry brání umístit maminku do domova důchodců.

„Maminka byla v červnu v nemocnici, ale spadla z vozíku. V léčebně dlouhodobě nemocných nám nabídli domov důchodců v přesvědčení, že péči o maminku nezvládneme. Maminka je ležící a vyžaduje péči čtyřiadvacet hodin denně,“ líčila Alena Vosiková. Ovšem přestože za starou paní sestry dojíždějí do Novosedel a střídají se u ní po týdnu, chtějí o ni pečovat, dokud jim na to jakž takž budou stačit síly.

 

Péče 24 hodin

O příspěvek na péči ve výši 8000 korun se dělí. „Vychází to 258 korun na den. Z těchto peněz plně kryjeme potřeby na péči, jenomže to zdaleka nestačí. Musíme také topit, vařit, maminku krmit, přebalovat, vstáváme k ní i v noci. Navíc postrádáme pomocná zařízení, jakými disponují třeba domovy důchodců. Na mytí maminky musíme být dvě. Nejenom na potřeby na přebalování nebo masti na proleženiny připlácíme ze svého,“ poodhalila Alena Vosiková, co obnáší péče o člověka plně připoutaného na lůžko.

Je to velice vysilující práce. „Není to legrace. Kdo to nezažil, nedovede si to představit. A kdo pak odsuzuje jiné, že dali staré lidi do domova důchodců, neví, co mluví,“ zdůraznila.