Sdružení Hrady na Malši ve svém úsilí zachránit trosky hradů na Kaplicku pro další generace nepolevuje. Nyní skončila další etapa archeologického výzkumu, během něhož se odborníci pustili dokonce do dvou hradů najednou. Pořešína i Velešína. A výzkum přinesl překvapivé objevy.

„Archeologický výzkum provádíme už několikátý rok kvůli nezbytným památkovým úpravám hradu,“ řekl profesor Tomáš Durdík, špičkový odborník Archeologického ústavu AV ČR Praha, v. v. i. (veřejná věděcká instituce), který při výzkumu spolupracuje s katedrou archeologie západočeské univerzity. Odborníkům jsou v jejich práci na hradech nápomocni také členové sdružení Hrady na Malši, dobrovolníci z Kaplice a rovněž zahraniční studenti z mezinárodního tábora.

Klíč ke dveřím

Letos archeologové na Pořešíně pracovali v předpolí hradu a uvnitř něho, kde pokračovali ve výzkumu první a třetí brány. „Bohužel u první brány se ukázalo, že když ji lidé za Rožmberků záměrně bořili, protože hrad už nebyl využíván, udělali to důkladně. Loni jsme z jedné strany našli jenom zbytek do výše prvního kamene, z druhé strany jsme bohužel nenašli nic,“ řekl Tomáš Durdík. „Zkoumali jsme nádvorní zeď budovy, která tam kdysi stála, našli jsme místo, kudy se do ní vstupovalo a dokonce i klíč od dveří,“ ukazoval profesor zrezivělý klíč, kterým před staletími otáčely v zámku ruce obyvatel hradu Pořešína.

Ve třetí bráně odkryli dobrovolníci pozůstatek zadní zdi. „Tam bychom chtěli udělat pohodlné schodiště. Tím bychom hlavně chránili hrad před výletníky, protože spousta vyšlapaných pěšinek mezi troskami otevírá erozi a hrozí, že zničí informace, které se skrývají pod zemí,“ vysvětlil Tomáš Durdík.

Záhadné místo

Největší překvapení ale přineslo místo, kde nikdo žádné zajímavé objevy nepředpokládal. A sice plocha, kde má vzniknout domek jako zázemí pro práce na hradě.

„S překvapením jsme zjistili, že se tam v počátcích hradu odehrávala nějaká intenzivní činnost. Zatím je to záhada. Uložily se tam vrstvy špíny se spoustou zajímavých nálezů. Ovšem jsou neobvyklé, protože se mezi nimi nenašla jedna jediná kost, přitom ti lidé tenkrát určitě jedli maso. Čili tam asi lidé různým smetím zarovnávali nerovnosti, ale nejedli tam a také tam nic nestálo. Možná to bylo nějaké řemeslné pracoviště,“ zamýšlel se profesor Durdík.

Letošní výzkum mimořádně probíhal i na hradě Velešín. O to se zasloužila lidská hloupost a nevědomost. Kdosi totiž bez povolení před několika málo měsíci kopal v místě, kde stávala hradní věž. Vichřice povalila a polámala i stromy na hradě Velešín a tím se stalo, že se v zemi najednou objevila záhadná díra. „Ukázala se kamenná šachta a zvědavcům to nedalo, aby se do ní nepodívali – co kdyby tam byl poklad,“ říkal jednatel sdružení Hrady na Malši Radek Kocanda. „Ten někdo tam ovšem vybral a narušil výklenek se záchodovou šachtou. Mohly tam být velice zajímavé nálezy, které jsou nenávratně pryč,“ nijak netěší Tomáše Durdíka. „Tak snad v té záchodové šachtě našli něco pěkného,“ dodal s úsměvem Radek Kocanda.

Na hradech nekopat

Kopat v místech starých památek je protizákonné. To smí pouze pověřená organizace s licencí, jinak je to trestný čin. „Každý hrad totiž celá ta staletí žije svým vnitřním režimem. Pokud ho někdo naruší nezákonným výkopem, může se to, co tam vydrželo v jedné poloze uchováno věky, sesypat jako domeček z karet. A může to i zvědavce ohrozit na životě. Proto jsme nemohli čekat, museli jsme na hradě provést záchranný výzkum a havarovanou část zajistit,“ vysvětlil profesor, který navíc provedl sondu ve velešínské kapli, jež už byla v minulosti zkoumána. „Bylo to s ní ale úplně jinak, než jak bylo publikováno. Čeká nás tu veliké překvapení,“ naznačil Tomáš Durdík jenom. „Výsledky z Velešína byly velmi zajímavé. Plánujeme, že v budoucnu ten záchod upravíme, aby ho lidé přesto mohli vidět, ale bude to značně nákladné, protože velešínský hrad je těžko přístupný a rozkládá se nad skalní stěnou. Hrad Velešín býval v minulosti významný, byl to prestižní královský hrad. Jeho dnešní stav ilustruje pomíjivost slávy světa.“