Od Nového roku se nemocenské dávky vyplácí až od 4. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo i karantény. Jak se tato skutečnost projevuje v českokrumlovském regionu? Možnosti jsou víceméně logicky dané.

 

Náhradní volno

To, že současný systém prvních tří dnů nemocenské je takzvaně zadarmo, logicky vyvolává názor, že zaměstnanci se budou některé nemoci snažit takzvaně přecházet a budou chodit do práce. „To je všeobecný názor, a i když je na hodnocení zatím moc brzy, myslím, že se časem ukáže jako pravdivý,“ okomentovala současnou situaci ředitelka Domu dětí a mládeže v Českém Krumlově Jaroslava Löblová.

Podle jejích slov logicky záleží i na tom, jak si kdo svého zdraví hledí průběžně a nikoliv nárazově. Ovšem třídenní absence finančního příjmu je na výplatě znát. „Pokud zhoršení zdravotního stavu přesáhne určitou mez, pak je možné doporučit zaměstnancům, aby se přece jen vyležet šli. Pokud mají možnost čerpat náhradní volno, mohou si zažádat o ně, nebo si vzít dovolenou, to záleží na každém zvlášť.“
Peníze za odměnu
„My proti snaze zneužívat nemocenskou čelíme už řadu let,“ konstatoval včera předseda představenstva společnosti LIRA, obrazové lišty a rámy, a.s., František Jenerál. Firma zaměstnává zhruba 400 lidí, takže problém případných chřipkových epidemií by u ní mohl být zvláště citelný. „Zavedli jsme takzvanou Přítomnostní prémii, kdy každý zaměstnanec dostane určitou finanční částku měsíčně, pokud nebyl nemocen.“

Tyto částky firma uděluje jak za měsíc, tak za čtvrtletí. „Snažíme se motivovat zaměstnance k tomu, aby se vyleželi během víkendu. A pokud už opravdu musí ulehnout, tak dva dny volna plus tři dny nemocenské k tomu by při běžných nachlazeních nebo na běžnou virózu mělo stačit,“ dodal Jenerál.
S názorem a teoretickou možností, že by nemocenskou nebo její část hradil místo Správy sociálního zabezpečení sám zaměstnavatel, František Jenerál nesouhlasí. „Nesouhlasíme s tímto přístupem, protože firmy tu nejsou od toho, aby hlídaly své zaměstnance za pojišťovny nebo zdravotnický systém.“

 

Přecházet

Největší bič ovšem přichází na takzvané OSVČ, tedy osoby výdělečně činné. Zkrátka drobné živnostníky, lidi na volné noze a podobně.
Zatímco klasičtí zaměstnanci mají během nemoci každý den nárok na 66 až 72 procent své denní mzdy, u osob výdělečně činných záleží na výši záloh, které si měsíčně platí.

A zdaleka nebývaly a nejsou výjimky, kdy jste při dvanácti stech nebo dvou tisících korunách zálohy měsíčně dostali od Správy sociálního zabezpečení za týden marození řádově pět nebo osm set.

„Já jsem živnostníkem už osm let a za celou tu dobu jsem nebyl ani jednou oficiálně nemocný,“ potvrdil truhlář Pavel Mikéci s tím, že než aby přišel z uvedených důvodů o finanční příjmy, to se raději snažil s virózami poprat během víkendů nebo je přejít.

 

Zaměstnanci

Oslovení zaměstnanci jak soukromé, tak státní sféry na dotaz, zdali budou virózy přecházet, nebo je vyleží, zpravidla pokrčili rameny a ve shodném poměru vyjmenovali všechny zde uvedené varianty.