„Aktuální zpravodaj dáváme vždycky i na webové stránky. Je ale spousta lidí, která má sice internet, ale přesto čte raději z papíru. Máme třináct obcí, snažíme se naše Ozvěny distribuovat, kam se jen dá,“ řekla starostka Benešova nad Černou Veronika Korchová. „V chatových oblastech je to nejtěžší,“ dodala.

V Benešově nad Černou například oblíbenost tištěného plátku dokazují momenty, kdy se zpravodaj nedostane některým lidem do schránky. Většinou se hned ozývají.
„Přemýšlíme, že budeme Ozvěny nechávat na veřejných místech, jako například u lékaře. Zpravodaj se u nás vážně ujal, lidé se zajímají o aktuální informace z obce, což je jedině dobře,“ řekla Korchová.

Profi design

Některé obce přistupují k tvorbě svého vlastního plátku velice pečlivě. Příkladem by mohla jít například Křemže, která má i svůj redakční tým.
„Máme redakční radu, se kterou se snažíme dávat dohromady co nejzajímavější informace. Je to dělané hlavně pro místní občany, proto musí být počtení záživné. Hodně důležité jsou například fotografie. Samozřejmě udělá radost, když se lidé vidí v místním zpravodaji,“ řekl tajemník Křemže Jan Boršovský, který je zároveň šéfredaktorem místního periodika.

„Abych řekla pravdu, tak Křemežsko ani neznám. Vím ale o brložském zpravodaji, který nevypadá špatně, i když jsem ho nikdy detailněji nečetla,“ řekla Lenka Švarcová z osady České Chalupy.

Některé redakční rady se snaží do tvorby článků zapojit co nejvíce místních lidí. Obsah je proto pestřejší a zajímavější. „Budu mít konečně nový fotoaparát, tak snad budu mít fotky na úrovni. Poté bych také rád něco dodával do místního plátku. Myslím si, že by se na tom mělo podílet více místních lidí,“ míní například Jan Cipín z Větřní. Podle jeho slov není větřínský zpravodaj zvaný Větrník nejhorší, ale stále je co zlepšovat.

„Informovace v něm jsou, což je nejdůležitější. Moc času ve Větřní netrávím. Zajímám se tedy, co se tady děje, tak si ho samozřejmě rád pročtu,“ dodal Cipín. Pěkný zpravodaj má podle něho například Holubov.

Tvorba zpravodajů má ale i svoji stinnou stránku. Jednou z nich je časová náročnost, která sužuje většinu zúčastněných výrobního procesu. „Zpravodaj není jednoduchá záležitost. Je pravda, že s ním kolegové mají hodně práce,“ potvrdil starosta Holubova Jaroslav Franěk.

„Křemežsko je měsíčník, tudíž na něm pracujeme celý měsíc. Každý den je něco,“ řekl Boršovský.

Reklama

Největším problémem jsou ale samozřejmě finance. Náklady na tisk jsou vysoké a jedinou možností, jak získat peníze, je inzerce. Tu sehnat ale není nejjednodušší. „Peníze na provoz u nás kompenzuje reklama. Ozvěny dáváme zadarmo, reklama je pro nás tedy hodně důležitá,“ řekla Korchová.

V Křemži celkové náklady inzerce ani zdaleka nepokryje. Kdo si tedy chce něco přečíst o aktuálním dění, musí si připravit pár korun z vlastní peněženky.
„Křemežsko stávalo pět korun, ale jelikož vzrostly náklady na tisk a tak dále, museli jsme cenu zvýšit na deset korun. Reakce lidí byla katastrofická, ale nedá se nic dělat. I přesto se náklady stále nepokryjí,“ odůvodnil zdražení Křemežského zpravodaje Boršovský.

Jaká obec má podle vás nejkvalitnější zpravodaj? Hlasujte v anketě v pravé části této stránky!