S těmito i dalšími cíli se před lety sešlo asi patnáct nadšenců z Pohorské Vsi i okolí, aby svým záměrům dali punc oficiálnosti. A tak 18. července 2008 oficiálně vzniklo sdružení s půvabným názvem a neméně půvabným posláním – Okrašlovací spolek Terezie.

„Dlouhou dobu jsme přemýšleli o určitém duchovním prohloubení nebo zvelebení místního prostoru. Legalizace spolku tak byla jen logickým vyústěním těchto snah,“ uvedla členka spolku Ladislava Čuprová.

Řečeno v duchu oficiálních stanov sdružení, je cílem členů okrašlovacího spolku pečovat o kulturní odkaz oblasti Novohradských a Slepičích hor i podhůří, a to v míře, na kterou jeho členové stačí, a dbát na respektování všech etnik, která v průběhu staletí v Pohorské Vsi žila.
„Přidat se k nám může kdokoliv, kdo má nápady a chuť něco dělat,“ podotkla Ladislava Čuprová. Podotkla však, že povinností člena je například zúčastnit se ročně alespoň tří schůzí, platit členské příspěvky a vzít na sebe plnění některých úkolů při pořádání společenských akcí. „Nápadů se dá zrealizovat mnoho, ale je jasné, že aby něco vzniklo, musí také někdo přiložit ruku k dílu,“ dodala na vysvětlenou.

A jak i přes krátkou dobu fungování okrašlovacího spolku stihli jeho členové ukázat, ruku k dílu opravdu přiložit umějí. Už dva měsíce po oficiálním vzniku spolku Pohorská Ves ožila prvním ročníkem znovuobnovené pouti. „Ta poslední se tady uskutečnila v roce 1944. U příležitosti výročí vysvěcení zdejšího kostela svatého Linharta jsme tak založili novou tradici, která se snad už každoročně bude konat o posledním zářijovém víkendu,“ pozvala s předstihem jedna z duší spolku. „Na pouť si našli cestu i němečtí rodáci, kterých ale bohužel valem ubývá,“ doplnila Ladislava Čuprová.

Zachraňují kostel

Jestliže padla zmínka o kostele sv. Linharta, pak nelze opomenout, že k jeho záchraně členové Okrašlovacího spolku Terezie významně přispěli. Díky jejich iniciativě totiž začaly práce na záchraně a renovaci tohoto zchátralého církevního stánku. V režii členů okrašlovacího spolku se kostel dílčími kroky mění v Centrum smíření kultur, jež má být využíváno pro kulturní i liturgické účely.

„Právě záchrana kostela sv. Linharta je jednou z hlavních náplní činnosti spolku. Uspořádali jsme společnou brigádu, při níž jsme interiér stavby vyčistili, a poté jsme tady nainstalovali výstavu mapující novodobou historii kostela,“ vzpomněla Ladislava Čuprová. Další brigáda se uskuteční 28. srpna tohoto roku. „Při ní chceme vyčistit a odvodnit přístavek kostela.“

Činnost spolku se neomezuje pouze na české luhy a háje, jeho členové se začali poohlížet také po obdobných sdruženích za hranicemi. Navázali tak spolupráci s přeshraničním rakouským Domovským spolkem Pohoří, s jehož členy nyní organizují Kurzy česko–německé konverzace, při nichž se Rakušané snaží přijít na kloub záludnostem češtiny a Češi si naopak procvičují německé fráze.

„Celkem je naplánováno dvanáct lekcí, které se střídavě konají v Čechách a Rakousku. Je to zajímavá forma poznávání lidí i kraje,“ sdělila Ladislava Čuprová s tím, že další série lekcí se uskuteční na podzim.

Členové Okrašlovacího spolku Terezie plánují rovněž spolupráci s rakouským sdružením Bucherser Heimat Verein, které pořádá různé akce v Pohoří na Šumavě. „K první takové – vánoční pobožnosti s oslavou – jsme byli přizváni o loňských Vánocích,“ uzavřela Ladislava Čuprová.