S tím, jak kvůli finanční krizi klesají výnosy z daní z příjmu fyzických a právnických osob či z přidané hodnoty, se zvětšuje i díra v obecních rozpočtech.
„V našem případě činil tento propad oproti původně plánovaným příjmům k 31. srpnu celkem 1,8 milionu korun,“ informovala vedoucí ekonomického odboru Marie Hanzalíková.
Cesty z krizové situace jsou podle ní dvě - buď sáhnout do rozpočtové rezervy, kterou má město připravenou právě na horší časy, nebo přehodnotit jednotlivé položky ve výdajové části rozpočtu a některé plánované investice zkrátka seškrtat.
Starosta města Josef Klíma se přiklání spíše ke kompromisu. „Rozpočtovou rezervu sice máme připravenou na spolupodíly k dotacím, které by se nám mohlo podařit získat, je ale zřejmé, že se všemi žádostmi o dotace, které jsme podali, neuspějeme. Máme ale připraveny i varianty, jak snížit výdaje. Konkrétnější ovšem budu až při projednávání rozpočtu na příští rok,“ uvedl Josef Klíma.
Podle něj by prázdnou městskou kasu mohlo oživit například zvýšení daně z příjmů, která je stoprocentním příjmem města. Učinit tento krok se však velešínští zastupitelé zdráhali. Nepopulárnímu opatření ovšem mezitím dal zelenou ministr financí, jemuž se podařilo v parlamentu prosadit balíček úsporných opatření, jehož součástí je i stoprocentní navýšení této daně.
„Dopady ekonomické krize i legislativních změn na rozpočet tedy budeme řešit operativně,“ uzavřel starosta.
Martin Tröster
