V tuto chvíli totiž vědci stále řeší hádanku s touto událostí spojenou. Za prvé, kde leží skutečné epicentrum, a za druhé, co otřesy způsobilo?
Pracovníci Ústavu struktury a mechaniky hornin totiž hned druhý den po otřesech rozmístili ve třech lokalitách Českého Krumlova a Kájova své přístroje a zahájili měření. Důvod? „Dojde-li k zemětřesení, následují po něm takzvané dotřesy,“ přiblížil Deníku Petr Kolínský z Ústavu struktury a mechaniky hornin a dodal: „Pokud by se nám je podařilo zaznamenat, dá se pak zjistit velmi přesně epicentrum.“

Dotřesy by se měly projevit řádově do několika dnů po hlavním otřesu. Ale dosud ani po třech týdnech citlivé přístroje nic takového nezaznamenaly.
„Tím znovu vyvstává otázka, která nás napadla už první den, a sice, jestli to skutečně bylo zemětřesení,“ doplnil včera Petr Kolínský. Podle odborníků by hádanka mohla mít dvě teoretické možnosti odpovědí: Buď se kdesi pod Krumlovem odehrálo skutečné tektonické zemětřesení, nebo způsobila otřesy čistě umělá činnost.

Umělou činností, která by takové otřesy dokázala způsobit, by se v tuto chvíli dala rozumět například exploze.
„Magnitudo onoho zemětřesení, hodnota 2,4, tedy číslo, které mnoho lidí mylně užívá v souvislosti s pojmem Richterovy škály, značí, že pokud by se jednalo o explozi, muselo by vybuchnout řádově nejméně deset tun trhaviny, a to pořádně upevněné v zemi,“ dovysvětluje Petr Kolínský.
Obojí rozptyl možností, tedy jak exploze, tak zřícení starého dolu, jsou v Krumlově a okolí teoreticky možné. Jsou tu jak staré doly, tak vojenský prostor. Ale hned ráno 12. ledna na dotaz Českokrumlovského deníku odpověděl přednosta boletického vojenského újezdu, že žádné vojenské cvičení v těchto prostorách neprobíhalo. Ani žádné exploze.

Okolí města Český Krumlov má bohatou hornickou minulost, a to nejenom ve všeobecně známé těžbě grafitu, ale také stříbra, zlata a dalších kovů, nerostů a hornin.
Stačí se podívat do starých záznamů. Z těch vyplývá, že rudné žíly o síle od několika centimetrů až do jednoho metru se táhly pod městem a okolím někdy snad i do délky jednoho kilometru. Některé vedly i pod hladinou Vltavy, kde se také kutalo.

Kdo dnes skutečně ví, kam až se táhly štoly pod zvlněnou krajinou a koneckonců i pod řekou? Ale i tuto možnost nevidí zúčastnění jako příliš reálnou. „Pravděpodobnost, že by se tu mohlo zřítit něco v tomto rozsahu, by odpovídala jedině bývalému dolu Arnošt, který je pod zámeckou zahradou. Ale to bychom dnes už zahradu asi neměli takovou, jaká je,“ doplnil včera Viktor Weis z českokrumlovského grafitového dolu. Dodal, že areál důlního díla už prošel kontrolou hned po zemětřesení.

Za pozornost také stojí, že některé první zprávy ze stanic měřících seismologickou aktivitu, označily jako epicentrum krumlovského zemětřesení oblast Rájova. Podstatná část lidí ale vnímala otřesy a zvuky spíše ve směru Kájov (Boletice). Není tedy vyloučeno, že v seismologických měřeních došlo k přehození prvních písmen.

A ještě jeden důležitý poznatek: Je klasické zemětřesení na Českokrumlovsku opravdu tak výjimečným jevem? Zas tak ne. Protože například jen v letech 1880 a 1900 nastala u Chvalšin dvě zemětřesení (zajímavé je, že obě v měsíci únoru, druhého a jedenáctého) o síle 3,1 a 3,5 magnitudy. Při pohledu na mapu stojí tehdejší epicentra za sebou ve velkém údolí, v něm leží i Chvalšiny, směrem po Chvalšinském potoku.

Třetí, současné epicentrum, byť zatím nejasně spočítané, či spíše odhadované, by mohlo ležet takřka v jedné přímce tohoto směru ke Krumlovu.