V čele petičního výboru stojí Petr Pešek, architekt, který v posledních týdnech a měsících svým novým pohledem na věc dokázal vzedmout vlnu odporu proti úpravám na Vltavě u mnoha lidí žijících v Českém Krumlově. Jako hlavní důvod pro zastavení prací uvádí mimo jiné fakt, že k povodním docházelo v historii města opakovaně, stavby na březích řeky jsou na velkou vodu přizpůsobeny a povodeň na nemovitém majetku nikdy nezpůsobila větší škody.
Petru Peškovi i dalším lidem vadí především takzvaná čtvrtá fáze, která počítá s instalací protipovodňových mobilních hliníkových zábran. Ty si vyžádají pevné ukotvení  v podobě štětovnicových stěn. Podle jeho názoru mohou tyto stěny změnit proudění spodní vody, což může vést  ke vzniku statických poruch v historických budovách.
A to už se podle majitelů některých domů zvláště na Parkánu děje. Jak už Deník několikrát informoval (například 13. března 2012), trhliny se v domech skutečně objevují. Projektant Daniel Vaclík ale už zjara jejich původ přičítal mimořádně tuhé zimě.

Tomu někteří lidé oponují. „Takových zim už jsme tu zažili," řekl například včera Josef Prokopec, žijící od poválečných let na Parkáně v těsném sousedství Vltavy. Sám také ukázal ve svém domě několik prasklin, které tu podle jeho slov dříve nebyly. V obývacím pokoji mu praská stěna vodorovně přímo pod stropem, v kuchyni pak těsně vedle dveřního rámu. Dveře už se v tom místě kvůli posunuté zdi jen těžko zavírají. Další prasklinu je v domě možné najít třeba mezi obytnou částí a přístavbou nebytových prostor.
Podle Josefa Prokopce, ale i podle některých dalších lidí žijících u řeky, stačilo pouze prohloubit koryto řeky a odbagrovat některé naplaveniny.

V petičním výboru nové petice jsou lidé, kterým bagrování koryta a úpravy řeky vadí už několik let. Například kastelán Pavel Slavko nebo výtvarník Jiří Havlík. Přímými postiženými povodněmi z roku 2002 byli z petičního výboru pravděpodobně pouze Petr Pešek a Hana Jirmusová Lazarowitz, ředitelka Egon Schiele Art Centra. Přesto i jí současná podoba úprav řeky vadí.

Petr Pešek je rozhodnut zastavit práce tak jako tak. Podle jeho slov jsou nyní na řadě krumlovští politici. Ale pokud oni čtvrtou etapu nezastaví, co bude dál?

„Zatím ještě přesně nevím, ale hodlám připravit určitou koncepci," naznačil Deníku Petr Pešek s tím, že pravděpodobnou cestou by v takovém případě bylo založení občanského sdružení a následující právní kroky.
Jak k petici dodal starosta Dalibor Carda, měli by se k věci vyjadřovat ti obyvatelé, kteří utrpěli těžké povodňové škody na svých majetcích.

„Podle mého názoru je lidská paměť hodně krátká a těch deset let stačilo, aby se vrátil lidem pocit jistoty, že se nic podobného nemůže stát. V dnešním světě extrémů v počasí nic jisté není a až nám budou zase koukat z vody jenom části domů a majetků, budou se všichni ptát: Město, starosto, co jste dělali? Je tolik let po povodni a vy pořád nic," shrnul Dalibor Carda.

Názory na dopad provedení protipovodňových opatření starosta pominout nechce, ale bez vyjádření odborníků si takový názor vytvořit nelze. A na rozbory odborníků se teprve čeká.

Zdaleka ne všichni jsou proti

Zdaleka ne všichni občané centra Českého Krumlova zásadně odmítají protipovodňová opatření. Jsou místa, například ulice Po vodě, kde na úpravy netrpělivě čekají.

„Nemohu se ani v nejmenším ztotožnit s názory, že vyčištění koryta od náplavy a tím snížení hladiny vodního toku má nepříznivý vliv na stabilitu přilehlých objektů," sdělil včera Deníku Karel Podruh, který ve zmiňované ulici žije.
Jako rodilý Krumlovák si pamatuje na kolísání hladiny řeky Vltavy velice dobře ještě i z doby před stavbou Lipenské přehrady, která průtok reguluje. Před její výstavbou podle Karla Podruha i dalších pamětníků výška hladiny během roku kolísala někdy řádově i v metrech. „Pokud dnes někdo říká, že odstranění naplavenin způsobuje na objektech trhliny, pak dřívější značné výkyvy průtoku před zprovozněním přehrady by už za ta léta dávno způsobily, že by podél řeky stály dnes už jenom ruiny," míní Karel Podruh.

Ani jemu a jeho ženě se velká voda v roce 2002 nevyhnula. Hladina řeky tehdy dosáhla do poloviny vrátek u vchodu do jeho domu, garáží vnikla do sklepa, kde si vzala své. Také oni zažili evakuaci a nouzový přístup do svého domu.
Práce na protipovodňových opatřeních vítá a k současné situaci dodává: „Někteří lidé tehdy postižení mluví dnes opačně, než tenkrát. Nedal bych nic za to, že v případě další pohromy by zase vyvolávali: Dělejte s tím konečně něco."