Kliknutím zvětšíteZahájit diskuzi s představiteli obcí kolem lipenského jezera se v první řadě snaží členové spolku Lipensko pro život. Stejně jako řadu obyvatel kolem Lipna je děsí, kolik velkých developerských objektů se v oblasti připravuje. Bijí na poplach a usilují o to, aby se chystaná zástavba celého Lipenska řešila a posuzovala komplexně, ne pouze jednotlivé projekty, neboť zahušťující se rekreační provoz má negativní dopady na čistotu vody v Lipně, krajinu a přírodní prostředí.
„Jsme si vědomi, že developeři vycházejí z územních plánů obcí,“ uvedla na zastupitelstvu předsedkyně spolku Pavla Setničková. „Chceme proto upozornit na to, že v minulém roce vznikla územní studie krajiny Jihočeského kraje, která nedoporučuje další zástavbu volné krajiny v této oblasti, protože její zatížení už je enormní. S touto studií je většina územních plánů v rozporu. Proto jsme vám zaslali v lednu otevřený dopis, zatím jsme na něj od vás nedostali žádnou reakci. Dopis obsahuje v podstatě stejné požadavky jako petice, pod kterou se zatím podepsalo konkrétně 44 trvale žijících obyvatel Černé. Rádi bychom s vámi zahájili diskuzi na téma revize a aktualizace územního plánu.“ A jako první se zeptala, jaký přínos bude mít chystaná výstavba v Mokré a jinde pro tamní obyvatele, chataře a obec?
Na svažité louce pod osadou Mokrá má vyrůst 72 rodinných domků, které vybuduje investor. „V Mokré máme velký problém,“ vysvětlila starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková. „Voda ani kanalizace nejsou v rukou obce. Celou dobu, co jsem starostkou, se snažím řešit vodovod na Mokrou. Majitele tamní vodní soustavy nezajímá, že tam v létě obec lidem musí zajišťovat vodu cisternou. Louka pod Mokrou je v územním plánu z 90. let zařazena do lokality pro případnou zástavbu. Není součástí CHKO, není to žádná významná lokalita a je poddolovaná, protože Mokrá je bývalé důlní dílo. Majitelé louku dlouhou dobu nabízeli k prodeji. Asi před třemi roky se objevil zájemce, který ji chtěl pro umístění fotovoltaické elektrárny, což neprošlo. Nyní je tu jiný zájemce, který pozemek koupil. Regulační plán stanovuje, že tam musí být rodinné domky. Pak lidi v Mokré konečně budou mít pitnou vodu, protože developer tam vybuduje vodovod a kanalizaci z Černé a odkanalizuje celou Mokrou. Já doufám, že alespoň půlka nových domů se bude prodávat k trvalému bydlení, což chceme. A že se tam třeba najde lékař, který by u nás mohl působit, ať už pediatr, lékař nebo zubař. A nebudeme muset vozit seniory k lékařům do Krumlova.“
Lokalita s novými domky v Mokré bude tvořit areál, který bude mít svého správce. A nebude to obec. Otázkou je, jak bude zajištěno, aby se skutečně jednalo o domky k trvalému bydlení. „Pro tu stavbu je již daný regulační plán, který říká, že tam budou rodinné domy o takové a takové velikosti,“ konstatovala Irena Pekárková. „Stavební úřad by tedy jinou stavbu neměl dovolit.“
Ani obyvatelé a vedení Černé v Pošumaví, stejně jako Horní Plané, nechtějí ve svých katastrech živelnou výstavbu rekreačních objektů. Není to však snadné.
„Zkuste si tu žít celých těch 12 měsíců,“ řekla Irena Pekárková. „Místní tu tvrdě pracují dva až tři měsíce, aby měli zbývajících deset měsíců roku z čeho vyžít. Spousta lidí sem jezdí na rekreaci, my to chápeme, ale dnes a denně řeším jejich stížnosti typu, že jim kráva vlezla na pozemek, nebo že krávy či nějaká místní výroba smrdí. Já mám pocit, že z nás chcete udělat rezervaci. My se tady ale chceme rozvíjet, aby tu místní lidi mohli žít. A jejich děti chodit do školy, školky. Chceme jim zajistit kanalizaci a dobrou pitnou vodu, kterou tu máme, a další služby. Když na to sháním peníze, první dotaz je, kolik v daném místě máme trvale bydlících obyvatel. Když slyší, že v osadě Mokrá 30, nedostaneme nic, protože zbytek obyvatel jsou rekreanti. V osadě Muckov potřebujeme udělat ČOVku. Nikoho to nezajímá, protože je tam jenom 40 obyvatel.“
Debata gradovala. Točila se kolem dalších projektů i kolem čistoty vody v Lipně, které škodí neodkanalizované chatařské oblasti, ale i voda z praček a zejména myček novějších rekreačních objektů, neboť ČOVky si neporadí s fosforem, který se dostává do jezera a je živnou půdou pro sinice.
„To chce řešit nejprve seshora, protože obce toho moc nezmohou,“ konstatoval na závěr jeden ze zastupitelů. „Pak se budeme moci o něco opřít.“
„Pomoci nám může územní studie krajiny Jihočeského kraje,“ připomněla Pavla Setničková. „Je třeba, aby se co nejdříve stala součástí územního rozvoje, a v ten moment se stane závazná. Rádi bychom s vámi diskutovali o územním plánu, rádi budeme diskutovat o dalších věcech a rádi s některými věcmi pomůžeme, pokud budeme moci. Vy tu výstavbu jako je na Lipně také nechcete, pojďme postupovat společně.“
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
