Soutěž se konala v moravských Letovicích, kam se o minulém víkendu vypravilo 31 dechových orchestrů základních uměleckých škol České republiky. Dohromady se před porotou v jízdárně letovického zámku vystřídalo kolem 1200 mladých hudebníků.

Krumlovský dechový orchestr řídil Pavel Havlík a jako host i Štefan Matunák.

„Připravovali jsme se už od začátku školního roku," naznačil včera Pavel Havlík cestu k historicky prvnímu místu v krajském kole a druhé celostátní ceně. „Prvního dubna jsme na našem tradičním jarním koncertě v Jezuitském sále hotelu Růže předvedli soutěžní skladby publiku a hned 4. dubna nám porota v krajském kole v Českých Budějovicích udělila 1. cenu jako jízdenku do kola celostátního," doplnil Pavel Havlík.

Po nedávném evropském úspěchu krumlovských Medvíďat, součásti pěveckého sboru krumlovské Základní umělecké školy, je to další doklad jejích kvalit. A přitom to v dnešní době nemají dechové orchestry zrovna jednoduché a ne každá Základní umělecká škola se takovým orchestrem může pochlubit.

„Abych řekl pravdu, ještě nikdy jsme neměli orchestr plně obsazen. Je to dáno přílivem a odlivem našich žáků, absolventi odcházejí a noví přicházejí. V současné době má náš orchestr okolo 40 členů a rádi přivítáme hráče na všechny dechové a bicí nástroje. Čím větší orchestr, tím lépe," doplnil včera Pavel Hladík.

Za dva roky oslaví dechový osrchestr 50. výročí založení. Hlavní zásluhu na tom měl v roce 1966 dlouholetý učitel školy Bohuš Staněk. „V roce 1994 orchestr převzal tehdejší ředitel Štefan Matunák, který ho po šesti letech svěřil do mých rukou. V roce 2009 se Štefan Matunák k orchestru vrátil jako hostující dirigent, za což jsem velice rád, protože je profesionálním dirigentem s velkou praxí a dokáže s orchestrem nastudovat i velice stěžejní díla," dodal včera Pavel Havlík.

Co vlastně žáci hrou v dechovém orchestru do života získávají? Podle pedagogů je to halvně smysl pro společné dílo, ohleduplnost, toleranci, disciplínu, ochotu. A především muzikantské dovednosti, protože se nehraje jen, lidově řečeno, obyčejná dechovka. Repertoár mají velice široký a propletený různými žánry. Důkazem jsou soutěžní skladby: Sergej Rachmaninov: Preludium cis moll nebo Adebars reise (Cesta čápů) od Markuss Götze, což je  scénická hudba popisují let čápů za teplem z Evropy do Afriky a další skladby.

Podle regulí může mít školní orchestr i určité procento dospělých. Ti se zpravidla rekrutují z bývalých žáků. Mezi ně patří i Miroslav Vobr. „Měli jsme za cíl nebýt poslední," řekl včera se smíchem Miroslav Vobr a dodal. „Výsledky se totiž čtou od těch souborů, které dostaly nejméně bodů. A my nechtěli, aby nás četli jako první. Jenomže oni nás pořád nečetli a nečetli, až jsme najednou byli druzí."

Podle hostujícího dirigenta Štefana Matunáka patří za toto ocenění dík nejen žákům, ale i rodičům, kteří své děti podporují.