Ve Zlaté Koruně před lety bývala dokonce osmiletka a pár roků před uzavřením až devítiletka. V roce 1998 však musela být škola z důvodu úspor ve školství a stanovení limitu počtu žáků zrušena.
Nyní se však podmínky pro vesnické školy změnily. „Mzdová politika státu je vůči udržení malých venkovských škol vstřícná,“ říká starosta Zlaté Koruny Milan Štindl. „Nyní bychom mohli získat mzdové prostředky od státu. Provoz školy bychom tedy zvládli. Do místní školy chodily děti od 1. do 8. třídy z obce a širokého okolí. Kdyby se ji alespoň částečně podařilo obnovit, měli bychom velikou radost.“
Byla by to málotřídní škola, která by osídlila prostory v patře budovy současného obecního úřadu, který se, jak již Deník informoval, vystěhuje do kulturáku. Školáci by ve Zlaté Koruně docházeli do 1. až 5. třídy s tím, že 1. třída by fungovala samostatně, 2. a 3. třída by byly spojené, stejně jako třída čtvrtá a pátá.
Takže předškoláčci ze třídy v přízemí stejné budovy by se pak jen přesunuli o patro výš.
Mateřskou školu totiž Zlatá Koruna uhájila do současnosti. Má kapacitu až 53 míst, v tomto školním roce do ní dochází 40 a 45 dětiček do dvou tříd. Druhá třída menších dětí je kousek vedle v pronájmu v klášterních prostorách. O školkové děti se stará sedm pracovnic včetně ředitelky a pomocné kuchařky. „Našich dětí je každoročně tak kolem deseti,“ říká starosta. „Nyní bude záležet na rodičích, jak se k záměru obnovení školy postaví. Děti jsou základ dalšího života v obci. My tu chodili do školy všichni a všichni se do dneška známe. Člověk z toho žije. Dnešní děti ale z Koruny dojíždějí do sedmi různých škol, v létě zase jedou na dovolenou, kromě toho jsou hodně málo vidět venku, a prakticky se ani neznají.“
Kdyby se však školu obnovit nepodařilo, přestěhuje se do budovy obecního úřadu i druhá třída menších školkových dětí, aby byla celá mateřská škola pospolu pěkně pohromadě