Zápisy do prvních tříd základních škol jsou v plném proudu v celém regionu. Zatímco někde to mají již za sebou, jinde jsou ředitelé nervózní, zda se jim vůbec podaří zaplnit jednu třídu. Jak to tak vypadá, letošek dopadne ještě dobře. Horší to však bude příští rok.

„Kdyby to příští rok dopadlo jako letos, kdy se nám zapsalo 21 dětí, byli bychom opravdu spokojení. Jenomže jich bude málo. Čekáme silný propad,“ řekla ředitelka brložské základní školy Stanislava Hlaváčková. „Platí to ale vyloženě jen pro příští rok. Následující ročníky by měly být zase v pořádku.“
Na mnoha školách přetrvává klesající trend, kdy je žáků každým rokem méně. „Klesáme o dvacet dětí ročně,“ uvedl ředitel Základní školy T. G. Masaryka Vlastimil Hlásek.

Stejný problém mají například ve Velešíně. I tady děti neustále ubývají, ačkoliv se letos zápis povedl. Přišlo 54 předškoláčků. „Odchází nám pořád více dětí, než jich přichází. A to bez ohledu na to, jak se pořád říká, že je dětský boom,“ řekla ředitelka velešínské základní školy Božena Dvořáková. „Nevěřím tomu, že už se tato situace zlepší. Podle mě nehrozí, že se to vrátí ke stavu z minulého století.“

Hlásek s Dvořákovou se shodují, že menší počet dětí je pro samotnou výuku lepší. Horší je to pak ale s financováním školy. „Jako řediteli školy by se mi samozřejmě líbilo, kdyby dětí bylo více, protože dostáváme peníze na žáka. Jako učitelka bych byla ale spokojenější s menším počtem. Z pohledu kantora je ideální zhruba 22 až 23 žáků,“ zmínila Dvořáková.

„Je pravda, že pokud nebudou tolik početné třídy, kvalita výuky se nezmenší, právě naopak. Možná by se mohlo zlepšit i chování dětí. Jestliže ale do školy přijdou peníze na počet žáků, bude to velice špatné,“ dodal Hlásek.

V některých obcích či menších městech se podle ředitelů na ubývajícím počtu žáků podepisují mimo jiné nedostatečné pracovní možnosti. „Mladí lidé odcházejí do měst. Nedostatek dětí tam pak není takový problém jako třeba u nás. Aby se u nás situace s dětmi zlepšila, musely by tady vzniknout dobré pracovní příležitosti,“ míní například ředitel hornoplánské základní školy Jiří Šíma. Když v Horní Plané do funkce ředitele nastoupil, měla škola 340 žáků. Dnes jich má 175. „Měli jsme ročníky po dvou třídách. Dnes jen po jedné. Předpokládám ale, že naše škola přežije. Myslím, že bychom se mohli na letošním počtu udržet. Že bychom ale naplnili ještě dvě třídy, tomu nevěřím,“ řekl Jiří Šíma.

Některé základní školy jsou ale plné optimismu. Například ZŠ Plešivec Český Krumlov musela při letošním zápisu některé děti dokonce odmítnout. „Ještě to nemáme úplně uzavřené, ale momentálně máme zapsaných 54 dětí,“ řekla ředitelka školy Jaroslava Neumannová. Podle jejího názoru si dnes rodiče školu pro svého potomka vyloženě vybírají. Dítě už nechodí za každou cenu do školy ve své spádové oblasti.

„Rodiče si zjišťují, co se tady dělá a tak. O naši školu mají zájem i lidé z širokého okolí. Máme tady šikovné učitelky, které s dětmi pracují tak, že nás dneska rodiče berou jako veřejnou službu. Myslím si tedy, že my tady problém v budoucnu mít nebudeme,“ zmínila Neumannová.

Nedostatek studentů je strašákem i na středních školách. „Už v tuto chvíli jsou některé školy v jižních Čechách i celé republice obsazené na 60 procent. Podle informací krajského úřadu nyní skutečně nastávají nejhorší tři roky. Můžeme jít minimálně na 17 dětí, samozřejmě to ale přinese problémy,“ řekla ředitelka Gymnázia Český Krumlov Jana Cipínová. „Jsme například zvyklí, že třeba na jazyky dělíme třídy na dvě půlky. V případě malého počtu studentů bude skupina jen jedna. V té budou všichni – pokročilí i ti méně, což je samozřejmě nevýhoda. Velmi by nás to mrzelo. Byli bychom rádi, kdyby se nás celý problém netýkal. Jestliže je ale populační propad v kraji z osmi tisíc na pět, myslím si, že to pocítí hlavně malá města jako jsme my nebo Prachatice.“